Pár vzpomínkových obrázků na vesnici na kraji města
Dnešní text je hodně osobní, ale kam jinam, než na osobní (vlastní) blog podobné texty patří? Ctěný čtenář snad promine, ostatně může kdykoliv „přepnout na jiný program“. A slovy volnomyšlenkářského malíře obrazů v jednom z dílů filmové ságy o tom, jak básníci přicházejí o iluze, o humor a já nevím o co vše, slovy postavy, kterou ztvárnil Rudolf Hrušínský (parafrázováno): Nejsem nikde organizován, můžu si psát, co chci, kdy chci a jak chci. Před více než čtyřmi lety podlehly mé nohy tlukotu srdce a přes varovné signály mozku odvedly ony … čtěte více