Tajemná místa a legendy | Kraj mého srdce

Tajemstvím opředeno je místo zvané Panna Maria ve skále

Po jedné z bitek v době třicetileté války se v okolí Spálova odplížilo několik zraněných císařských vojáků do jeskyně ve skále nad řekou. No, spíše je to taková puklina, než přímo jeskyně. Ale aspoň nějakou ochranu proti nepřízni počasí tento prostor poskytoval. Navíc tu už tenkrát tekla voda, takže lepší místo prostě zranění vojáci nenašli. Všichni tu nakonec zemřeli. Až na jednoho, který se léčil studenou vodou a modlitbami k Panence Marii. Údajně se mu dokonce bohorodička zjevila. Každopádně se prý tento voják ze zranění vyléčil a za svou zachránkyni … čtěte více

Hukvaldy, rodiště Leoše Janáčka, jsou oblíbeným výletním místem

Podle pověstí vznikl název hradu Hukvaldy podle divoženek, které v okolních lesích vyluzovaly táhlé zvuky a lákaly pocestné. Ten zvuk, který se linul okolními lesy, měl asi nejblíž ke slovesu „húkat“, tož se jim říkalo „Húkalky“. Na rozdíl od dnešních divoženek, tady ty prý nikomu neublížily. Tolik legenda. Pravděpodobnější se zdá varianta, že Hukvaldy se jmenují Hukvaldy proto, že na nich panoval šlechtický rod pánů von Hückeswagen. To zní docela logicky, ne? Jak vzniklo jméno rodu pánů z Hückeswagenu, o tom legendy nepíšou. Ale troufám si odhadovat, ale pán (v té … čtěte více

V křovinách pod čtyřproudovkou na Frýdek-Místek se skrývá kaplička

V Ostravě-Hrabové, na samém kraji bývalé vesnice, která je dnes součástí Ostravy, stojí kaplička. Je krytá křovím a troufám si tvrdit, že ani mnozí místní o ní nemají tušení. Přestože kolem této stavby vede čtyřproudovka na Frýdek-Místek, dá se tady posedět, přemýšlet o světě, o životě a třeba se i pomodlit, protože k tomu kapličky jsou… Jak autorovi tohoto textu prozradil hrabovský patriot Ivo Brázdil, říká se, že kapličku nechala postavit manželka zavražděného sedláka. Sedlák ujížděl na koni cestou od Zábřehu nad Odrou k Místku s větším množstvím peněz, které … čtěte více

Svatý Florián bloudil krajem až se vrátil na ostravský „masarykáč“

Z dnešní mladé generace Ostravanů si už málokdo vzpomene na to, že na hlavním náměstí, které se dnes jmenuje Masarykovo, stávala socha lidového milicionáře. Byl to chlapík, který měl na rameni pušku. Takovou tu malorážku, která se nabíjí páčkou po každém výstřelu. Podle ozbrojence na soše se také oficiálně toto náměstí jmenovalo Náměstí Lidových milicí. Tak mu ale nikdo neříkal. My mu říkali „lidomilo“. Když hned po roce 1989 socha chlapíka s flintou zmizela, místo osiřelo a nikomu dlouhá léta nedošlo, že milicionáře nevztyčili na tomto místě náhodou. Dali jej … čtěte více

Radhošť je opředen tajemstvím. V podzemí se prý skrývá zlatý poklad.

Není v Beskydech vrchol, který by byl opředen tajemstvími, bájemi a pověrami tak, jako Radhošť. Ukrývá se v jeho podzemí modlitebna a v ní zlatá socha Radegasta? To asi těžko. Jistě by to místo už dávno objevili hledači pokladů díky svým elektrickým hledačkám kovů. Nebo minimálně Harrison Ford díky své roli Indiana Jonese. Ale i bez chrámu v podzemí je legend kolem beskydského vrcholu dost a dost. Kdyby pravdivá byla jen desetina zajímavostí, které se o Radhošti tradují, bylo by to na hodně čtivý román. Zřejmě už staří Keltové zde … čtěte více

Čertův stůl, Čertův mlýn. A ještě busta čerta! Může být něco strašidelnějšího?

Jestli se o nějakém místě praví ve spojitosti s čerty, nemůže z toho koukat nic jiného, než pořádná dávka tajemna. A pokud nedaleko od sebe najdete Čertův mlýn a ještě čertův stůl, běhá mráz po zádech už jen z té pekelnické představy. Aby toho snad nebylo málo, v kameni vytesán a v lese ukryt je reliéf čertovy hlavy. Přesně takové místo leží v Beskydech, na vrchu zvaném Tanečnice, kousek od známých Pusteven. Čertův mlýn je shluk kamenů, zřejmě propadnuvší se jeskyně, která svým tvarem připomíná strouhu potoka. Asi proto vznikla legenda o mlýnu, který tady stavěl … čtěte více

Na soutoku Odry a Ostravice se začal psát příběh města Ostravy

Kdo ví, co se honilo hlavou lovci mamutů, když nad soutokem dvou řek, dnes zvaných jako Odra a Ostravice, seděl a vyřezával sošku. Kdo byla ta štíhlá žena, jejíž podobu vryl před více, než 20 000 lety do kamene? Zamiloval se a chtěl si aspoň v této podobě brát svou „milou“ na nebezpečné (a jistě i dlouhé) lovy mamutů? Nebo vůbec nejde o projev lásky mezi mužem a ženou, ale o jakýsi kultovní předmět, který uctívali příslušníci kmene při svých pradávných obřadech? Kdo ví, co se tenkrát na kopci zvaném Landek … čtěte více

Málokde najdete tolik energie, jako na tajemném Radhošti

Text a foto Petr Žižka v rubrice Tajemná místa a legendy

Jen málokterá beskydská hora je tak silně opředena tajemstvími, bájemi a pověrami, jako Radhošť. Zřejmě už staří Keltové zde měli své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř, díky níž pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu. Staří Slované zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu. Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště svrhli modlu Radegasta a vztyčili … čtěte více

Beskydský zbojník Ondráš bral zřejmě všem, bohatým i chudým

Zatímco loupežníci z jiných zemí se stali legendami, „náš“ Ondráš zůstává téměř zapomenut. Možná měl špatný marketing a „píár“, možná měl jen smůlu, že si spisovatel Ivan Olbracht vybral ke svému románu Nikolu Šuhaje z Podkarpatské Rusi. Každopádně projít se po místech, kudy chodíval a kde svůj lup ukrýval Ondráš, stojí za to. Slováci mají svého Jánošíka. Slaví výročí jeho narození i jeho popravy, točí o něm filmy. Když přijedete do Terchové, kde asi nejvíce pobýval, můžete si koupit vyřezávanou sošku, nad obcí ční impozantní plechová socha tohoto zbojníka (mimochodem … čtěte více