Moravskoslezský kraj | Kraj mého srdce

Dovolte, abych se představil: Jmenuji se Trenck. Baron Trenck.

Musel to být ve své době chlap jako hora. Jeho výška, 185 centimetrů, v osmnáctém století znamenala, že všechny kolem o hlavu převyšoval. Nepřehlédnutelný byl i díky tomu, že skvěle tancoval, hrál na housle, ovládal několik jazyků. Ale hlavně byl uznávaný, ale též obávaný válečník. Není divu ani to, že se mu říkalo čert. Kromě toho, že se jeho vojáci chovali jako ďáblem posedlí, loupili a znásilňovali, samotný velitel pandurů měl v obličeji černé tečky od střelného prachu – přežil totiž výbuch trhaviny a střelný prach zarytý v kůži na tváři už mu … čtěte více

Zámecká kaple v Paskově už je opravena a zve návštěvníky

Nechybělo mnoho a zámek Paskov mohl dopadnout podobně jako mnohá jiná šlechtická sídla po druhé světové válce. I tento barokní klenot změnil po roce 1945 svého majitele a na základě Benešových dekretů připadl státu. Podobně jako pro jiné zámky i pro paskovské panství hledal nový majitel (tedy stát) využití. Nevzniklo zde místo pro Jednotné zemědělské družstvo či vojenskou posádku. V tom měl Paskov možná trochu štěstí v neštěstí. Nicméně i tak dobré časy na dlouho skončily – v šedesátých letech zde sídlil pavilon pro léčbu onkologických pacientů a zámek chřadl. … čtěte více

Kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku září jako by jej postavili včera

Je to už pár let, kdy jsem zjistil, že za krásami barokního umění netřeba cestovat za hranice rodného kraje. Barokní skvosty je možno obdivovat třeba půl hodiny cesty autem z Ostravy, ve městě, které teprve čeká na to, aby bylo návštěvníky patřičně objeveno a oceněno. Tím městem je Fulnek, ležící na pomezí Moravy a Slezska. Pravda, při výpravách, které vedou kolem tohoto města, poznáme Fulnek naprosto přesně podle toho, že se nad ním tyčí typická stavba místního zámku. Město samotné se však rozkládá v údolí a je tedy skryto zrakům automobilových … čtěte více

Dominantu Vítkova tvoří novogotický farní kostel

O tom, že by kostel ve Vítkově mohl stát na návrší nedaleko města, se uvažovalo už ve středověku. V kronice je však tento kopec označen pro tyto účely za nevhodné. Dnešní historikové se domnívají, že takto ve středověku vyhodnotili fakt, že kostel by byl oddělen od obydlené části města. Jak se Vítkov rozrůstal, tento argument padl, protože návrší se stalo součástí města. Takže na začátku dvacátého století se stavělo přesně tam. Dnes je novogotický kostel Nanebevzetí Panny Marie dominantou Vítkova a skvěle zapadá do celkového pohledu na město. Kostel se stavěl … čtěte více

Po stopách husitů středověkým městem Odry

Není v Poodří ani v celém Moravskoslezském kraji místo, které by bylo tolik spjato s historií husitských válek, jako město Odry a jeho okolí. Proto mi to nedá a začínám s poznáváním krás Oder u husitské bašty v jedné z bočních uliček nedaleko náměstí. Místo, kde stojí část původního opevnění z patnáctého století, doslova voní středověkem. Nebo aspoň nějakým starým toskánským městečkem, kde se zastavil čas. Jak je možné, že asfaltová silnička najednou přechází v kamennou dlažbu? Jako kdyby i asfaltéři cítili, že staré dobré věci se prostě do asfaltu nezalévají. Když se zastavíte, dojde vám, že domy okolo … čtěte více

Rudolfův alchymista Sedivoj získal za své služby zámek Kravaře

Shodou náhod lze přijít k čemukoliv. Michal Sedivoj, polský zchudlý šlechtic a alchymista na dvoře císaře Rudolfa II přišel náhodou k zámku v Kravařích. Císař Ferdinand II mu zámek v Kravařích věnoval a vyřešil tak dva problémy najednou – zbavil se dluhů, které vůči Sedivojovi Habsburkové za jeho služby měli, a našel nového pána pro kravařské panství, které předtím zkonfiskoval. Tím začal rozkvět zámku do podoby, kterou známe dnes. Nepostaral se o něj samotný Sedivoj, ale manžel jeho dcery, která se provdala za braniborského šlechtice Jakuba Eichendorffa. Tento rod přivedl zámek do podoby, jakou … čtěte více

Návštěva Fulneku, perly barokní architektury

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fotogalerie, Moravskoslezský kraj

Perla barokní architektury, místo spojené s působením „učitele národů“ – J. A. Komenského, tedy městečko Fulnek, bylo cílem vlastivědného výletu výpravy z Ostravy-Hrabové. Za mrazivé únorové soboty se do Fulneku vypravili Hrabované, kteří mají rádi historii, ale hlavně vše, co se zachovalo do současnosti. Rádi se procházejí místy, která dýchají energií, rádi nahlídnou mimo oficiální průvodcovské trasy, tedy do míst, která bývají běžnému návštěvníkovi skryta za zamčenými dveřmi. Právě takovým místem jsou zákoutí města, které je vzdálené ani ne hodinu jízdy autem od Ostravy, města, kterým snad všichni Ostravané občas … čtěte více

Za folklorem Těšínského Slezska, aneb poznejte život Gorolů

Jen málokde se v našem regionu podařilo uchovat tolik z lidových tradic, jako v oblasti Těšínského Slezska. Nejde jen o lidové kroje, které dnes pochopitelně člověk vidí už jen na různých folklorních festivalech. Tradice, to jsou přece i písně, nářečí, architektura, speciality místní kuchyně… Lidové tradice v oblasti Těšínského Slezska jsou jiné, než jak je zná turista z vesnic na jižní Moravě či na Hané. Tady, na Těšínsku, návštěvník na první pohled pozná, že život lidí ovlivnily drsné podmínky pro život – hory a lesy, pastviny a políčka. I kroje jsou spíše … čtěte více

Nad Čeladnou se v dávných dobách tyčil strážní hrad

Nalijme si čistého vína – není to žádný Karlštejn obsypávaný tisícovkami výletníků. Ani Hradčany se Zlatou uličkou, gotickou katedrálou a zbraněmi chrastící výměnou stráží. Na druhou stranu na bývalý hrad na Kozinci nad Čeladnou se dostanete, aniž byste procházeli bezpečnostními rámy a pozor – všechny prostory hradu jsou přístupné zdarma! Pokud ovšem tuto středověkou tvrz vůbec najdete. Ale teď vážně. Ani mnoho místních neví o tom, že na vrchu zvaném Kozinec stával hrad. Přitom lepší místo pro zřízení pevnosti, která zřejmě střežila cestu z Moravy do Uher, byste těžko hledali. Skalnatý … čtěte více

Malenovice jsou místem, kde se těžila ruda

Malenovice jsou jednou ze vstupních bran k Lysé hoře. Tisíce pěších turistů, běžkařů, horských cyklistů projíždí či prochází touto obcí při svých výpravách k nejvyššímu vrcholu Moravskoslezských Beskyd. Málokdo si tuto obec prohlédne a téměř nikdo nemá potřebu seznámit se s místními zajímavosti. A přitom jich není málo. Jedním z tajemství Malenovic je její hornická minulost. Malenovice jsou jednou z těch podhorských obcí, kde se kutala železná ruda. Doklady o tom jsou už ze sedmnáctého století, kdy se ruda z Malenovic zpracovávala v nedalekých Starých Hamrech a největší rozvoj těžby nastal díky … čtěte více