Petr Žižka | Kraj mého srdce

Letět balonem je jako projít se klidně po obloze

Je to k nevíře, ale lidé, kteří trpí závratěmi, nemají při letu balonem nejmenší problém. Ani ti, pro které je létání v běžných dopravních letounech hrůzostrašným zážitkem, nepociťují nepříjemné stavy, když brázdí oblohu v proutěném koši pod horkovzdušným balonem. Balonové létání je totiž taková pohodová procházka po obloze. Až na okamžiky, kdy je třeba přidat horký vzduch, což doprovází syčení z trysek, je v balonu klid. Cestovní rychlost je nízká a přesně taková, jaká je rychlost větru. Tady platí přísloví: „kudy vítr, tudy plášť“ tedy přesněji: „kudy vítr, tudy balon.“ … čtěte více

Už je vám v Česku zima? Zahřejte se obrázky z teplých krajů. Co třeba Zanzibar?

Ne, že bych ze zeměpisu propadal. Vím, že Čomolungma je totéž co Mount Everest, tedy nejvyšší hora světa. Vím, kde leží Mrtvé moře i Zátoka sviní (obojí jsem viděl na vlastní bulvu). Rovněž jsem se díky slepé mapě Československa u pana profesora Sikory naučil, kudy teče Labe a Vltava a kde zhruba leží Praha. Stejný profesor mne v hodině branné výchovy naučil, jak se do mapy zaznačí tank – pro mladé, kteří to nemohou vědět a pro starší, kteří to už zapomněli: je to kosočtverec s tečkou uprostřed. Který jinoch by si … čtěte více

Kostelíkem v Ostravě-Hrabové zněla díla klasiků. Lidé přišli na novoroční koncert.

Text a foto Petr Žižka v rubrice Aktuality, Fotogalerie

Dřevěný kostelík v Ostravě-Hrabové se stal opět místem skvělého kulturního zážitku. Prostory, které ještě dopoledne, jako každou neděli, patřily pravidelné bohoslužbě, se odpoledne změnily v koncertní sál. Do Hrabové přijeli posluchači Lidové konzervatoře a rozezněli dřevěný kostelík hudbou a zpěvem. Kostelem svaté Kateřiny Alexandrijské se linula díla klasiků a také známé sakrální skladby. Nechyběla ani slavná Ave Maria. Hrabová je dnes jedním z ostravských obvodů, tedy součást průmyslového města, nicméně si stále zachovává svůj venkovský ráz. A právě její dřevěný kostelík se stává provizorním, přesto stále zajímavějším prostorem pro důstojné … čtěte více

Pokořit Lysou horu? Nesmysl. Na tu horu lze jen vyjít. A pak se s pokorou vrátit dolů.

Toho pohledu se nedá nabažit. Stoupáte na beskydskou Lysou horu a každým krokem se otevírá vyšší a vyšší pohled na panorama slovenských hor. Vpravo se táhnou vrcholy Malé Fatry. Krásně je poznat Velký Rozsutec – to je takový ten nejzubatější kopec, který při tom pohledu vidíte. Když je ale opravdu dobré počasí, pokračuje panorama dále doleva. A tam vidíte Chopok připomínající cukrovou homoli, jak bývá zasněžený. A pak už Kriváň a Lomnický štít ve Vysokých Tatrách. To je už opravdu pozorovatelský hard-core. Slovy Hany Zagorové je však pro tento pohled … čtěte více

Autorce příběhů o lvici Else přirostl rodný kraj k srdci

Asi málokdo by si troufal říci o autorce příběhů o lvici Else, že poznala málo krásných míst. Spisovatelka Joy Adamsonová procestovala Evropu a nový domov našla v africké savaně. Přesto celý život vzpomínala na své dětství v okolí Budišova nad Budišovkou. A přestože se sem v dospělosti už nikdy nevrátila, považovala zdejší krajinu za nejkrásnější na světě… Od autorky knih Volání divočiny, která poznala svět, je to velká pocta rodnému kraji. Joy, ve skutečnosti Frederika Viktorie, se sice narodila v Opavě, ale dětská léta trávila u své babičky v osadě Seifenmühle, která leží … čtěte více

Nový Jičín žije silným příběhem generála Laudona

Které dítě by neznalo písničku o generálu Laudonovi, který jede přes vesnici, na hlavě čepici? Ne každý však v dětském věku věděl, že generál Laudon není nějaká pohádková postavička, ale skutečná osobnost, která dokonce významně poznamenala české dějiny. A dokonce opravdu často jela na koni od vesnice k vesnici, právě tak, jak se v písničce praví. Laudonova vojenská kariéra a jeho životní příběh jsou spojeny i se severem Moravy a v Novém Jičíně na náměstí dokonce najdeme Laudonův dům. Když přijel generál Laudon, tedy Ernst Gideon von Laudon v květnu roku 1790 do Nového Jičína, … čtěte více

Procházka uličkami, kterými prchal své chůvě Sigmund Freud

Tím oknem se poprvé podíval na svět Sigismund Schlomo Simcha Freud. Že nevíte, o kom je řeč? Dobrá tedy, budu přesnější: později, už jako začínající lékař si zkrátil jméno na Sigmund Freud. Ale zpět k tomu oknu. První, co Freud ve svém životě viděl, byla ulička vedoucí k náměstí, dodnes vydlážděna říčními kameny z řeky Lubiny. A z jiného okna, toho, které vede do dvora rodného domku geniálního psychoanalytika, pozoroval svou chůvu, aby zjistil, kam mizí obsah Sigismundova nočníku. Touto hloubkovou analytickou prací zjistil, že jej slečna Zajícová (tak se … čtěte více

Tam, kde se narodil Ježíš, já pohřbil své boty

Betlém, tedy ten skutečný Betlém, nacházející se na západním břehu řeky Jordán, je poměrně malé město ležící na poměrně velkém kopci. Ten kopec je tak prudký, že při cestě na kole se vám v jednom místě začne zvedat přední kolo. Kdo jezdí na bicyklu, zná ten pocit – přední kolo je ve vzduchu, tudíž nelze ovládat směr, kterým chcete jet. Stáváte se něčím, co se dá nazvat jako bludný Holanďan. Takovým bludným Holanďanem se stává cyklista s předním kolem v luftu. Dojet na bicyklu až do samého centra Betléma je … čtěte více

Pravda a láska zvítězila v Ostravě-Hrabové. Zatím jen v pohádce O hvězdě betlémské.

Dřevěný kostelík v Ostravě-Hrabové se po ranní nedělní mši odpoledne změnil na improvizovaný divadelní sál. Divadlo Tety Chechtalíny, tedy divadlo Marcely Poláčkové, předvedlo pohádku pro děti o dětech a s dětmi. Děti si zatančily, zazpívaly a na pódiu vystoupili i kluci a holky, kteří se původně přišli na představení jen podívat. Samozřejmě jako v každé dobré pohádce dobro porazilo zlo, pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Tentokrát v podobě čaroděje, který chtěl dětem překazit Vánoce, ale nakonec se usmířil, takže si mohli všichni spolu zazpívat. Ostatně, vzhledem k tomu, že … čtěte více

Turkov je místo, kde skokan a čolek žijí svorně. Skoro jak Bolek a Lolek

Jestli se pověstný Jožin z Bažin někde narodil, tak s největší pravděpodobností tady. Vzhledem k tomu, že podle Mládkovy písničky žere Jožin hlavně Pražáky a vystupuje z bažin, tak si myslím, že tady by se Jožinovi líbilo. Přírodní rezervace Turkov leží v místě, kde byste přírodní rezervaci čekali asi stejně, jako vodu na poušti nebo velblouda na ledovci. Turkov se rozkládá uvnitř průmyslové Ostravy, tam, kde by člověk čekal spíše komíny, hutě a zamořeno. Nic z toho však zde nemá místo. Právě naopak – žije zde kriticky ohrožený čolek a … čtěte více