Petr Žižka | Kraj mého srdce

Na soutoku Odry a Ostravice se začal psát příběh města Ostravy

Kdo ví, co se honilo hlavou lovci mamutů, když nad soutokem dvou řek, dnes zvaných jako Odra a Ostravice, seděl a vyřezával sošku. Kdo byla ta štíhlá žena, jejíž podobu vryl před více, než 20 000 lety do kamene? Zamiloval se a chtěl si aspoň v této podobě brát svou „milou“ na nebezpečné (a jistě i dlouhé) lovy mamutů? Nebo vůbec nejde o projev lásky mezi mužem a ženou, ale o jakýsi kultovní předmět, který uctívali příslušníci kmene při svých pradávných obřadech? Kdo ví, co se tenkrát na kopci zvaném Landek … čtěte více

Paskovský zámek připomíná dobu dávno zaniklé slávy

Dobře utajený klenot. Tak by se mohl jmenovat zámek v Paskově. Je obehnán vysokou zdí, která byla navíc v minulých letech neprodyšně uzavřena. Šlechtické sídlo tak mělo být uchráněno před řáděním vandalů, když už nemohlo býti ušetřeno okusování zubem času. A ještě jeden důvod je pro to, že zámek skoro nikdo nezná: kdo by hledal historický objekt hned vedle výpadovky z Ostravy na Frýdek, kousek od černouhelného Dolu Paskov? Dnes je vzácný zámecký park volně přístupný, budova zámku je návštěvníkům otevřena alespoň občas. Zámek vstává z popela a zdá se, že se … čtěte více

Vetřelcem uprostřed africké divočiny

Ta slonice se vynořila z úkrytu, který jí poskytovaly husté keře. Objevila se asi třicet metrů od našeho džípu. Díky teleobjektivu se vešla přesně to hledáčku zrcadlovky. Neotočila se jako sloni, které jsme pozorovali dosud, a neodešla do buše. Naopak, dlouze nás sledovala. Řidič džípu vypnul motor, aby ji nerušil hlukem starého rozladěného dieslu dávno ojeté Toyoty. Kolos vykročil směrem k nám. Slonice se začala chovat přesně jako v knize Píseň slonů, kterou jsme s manželkou před cestou do této keňské divočiny četli. Brilantní spisovatel Wilbur Smith v knize líčí … čtěte více

Málokde najdete tolik energie, jako na tajemném Radhošti

Jen málokterá beskydská hora je tak silně opředena tajemstvími, bájemi a pověrami, jako Radhošť. Zřejmě už staří Keltové zde měli své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř, díky níž pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu. Staří Slované zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu. Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště svrhli modlu Radegasta a vztyčili … čtěte více

Ranní procházka po břehu moře v Ománském zálivu

Text a foto Petr Žižka v rubrice Fotogalerie

Do Spojených arabských Emirátů jezdí lidé většinou proto, aby poznali neopakovatelnou atmosféru Dubaje. Jedou do města mrakodrapů, luxusních obchodů, špičkových aut a všelikých kuriozit, jakou je hala s umělou sjezdovou nebo hotel na stejně umělém poloostrově. To jsou všeobecně známá lákadla, za kterými přijíždějí do této dříve pouštní oblasti miliony turistů z celého světa. Ale Spojené arabské Emiráty to je také malý emirát zvaný Fujairah (čti Fudžajra). Méně známé, většině českých suchozemců neznámé místo na planetě Zemi. Přitom je to jedno z nejkrásnějších míst této oblasti, především díky čistému moři, které … čtěte více

Beskydský zbojník Ondráš bral zřejmě všem, bohatým i chudým

Zatímco loupežníci z jiných zemí se stali legendami, „náš“ Ondráš zůstává téměř zapomenut. Možná měl špatný marketing a „píár“, možná měl jen smůlu, že si spisovatel Ivan Olbracht vybral ke svému románu Nikolu Šuhaje z Podkarpatské Rusi. Každopádně projít se po místech, kudy chodíval a kde svůj lup ukrýval Ondráš, stojí za to. Slováci mají svého Jánošíka. Slaví výročí jeho narození i jeho popravy, točí o něm filmy. Když přijedete do Terchové, kde asi nejvíce pobýval, můžete si koupit vyřezávanou sošku, nad obcí ční impozantní plechová socha tohoto zbojníka (mimochodem … čtěte více

Důl Alexander je krásnou památkou na dobu, kdy v Ostravě začala těžba uhlí

Bývaly doby, kdy i důlní věže byly postaveny tak, aby lahodily oku a využily všeho krásného, co se architekti té doby naučili. Jedním z důkazů toho, že mluvím pravdu, je ocelová věž dolu Alexander, která nezapře prvky secese. Tento ojedinělý příklad industriální architektury Ostravy stojí v městské části Kunčičky. Kovová, nýtovaná těžní věž se zdobnými prvky připomínající průmyslové baroko kontrastuje s komínem z pálených cihel. Při pohledu od centra Ostravy se za těžní věží tyčí Lysá hora a pohled tak dokládá sepětí průmyslového města s překrásnou přírodou Beskyd. Důl … čtěte více

Nebraňte ptákům v rozletu

Nevím, jak vy, ale někdy si připadám, jako ten dravý pták, kterému nejdříve přistřihli křídla a pak mu řekli: „Rozleť se, sokolíku, nad tou krásnou krajinou. Ukaž nám, co umíš.“ A on, ten sokolík, orel, káně nebo prostě jen člověk s vizemi a myšlenkami, se místo toho, aby ladně proletěl nad lesem a ukázal, co v něm je, zůstane zabořen zobákem (nebo nosem) v blátě… Tak nějak se musel cítit i kos, kterého jsem před časem zachraňoval na naší zahradě. Jaro bylo v rozpuku, vše kvetlo a vonělo. Já se … čtěte více

Štramberk – malebné městečko pod Beskydami

Moravský Betlém. Tak se říká městečku, kde procházíte uličkami mezi dřevěnými domky. Udiví milovníky historie, obdivovatele lidové architektury i labužníky. Štramberk najdete nějakých čtyřicet kilometrů od Ostravy. Jestli hledáte místo, kde se nebude nudit syn, otec ani děda, pak Štramberk nemá konkurenci. Málokde potkáte tolik zajímavostí na jednom místě, jako právě tady. Městečko je ukryto mezi kopci v podhůří Beskyd a z hlavní silnice mezi Novým Jičínem a Frýdkem-Místkem poznáte, kde leží, podle charakteristické věže místního hradu. Té věži se říká Trúba a je spolu s původními hradbami tím posledním, … čtěte více

Věřte domorodcům (aspoň těm hodným)

Mnozí cestovatelé (a nejsem v tom výjimkou) přistupují nedůvěřivě k tomu, co jim nabízejí místní lidé, tak říkajíc domorodci. Někdy se vyplatí jejich rady vyslyšet. Převozníkovi na břehu moře na Srí Lance, který si říkal Garfangel, jsem původně také nevěřil, když mi říkal, že jen na jeho loďce se dostanu na malý ostrůvek na druhém břehu řeky ústící do mořské zátoky. „Jsou tady silné proudy a skončíš buď uprostřed moře, nebo v džungli ve vnitrozemí,“ vysvětloval mi, že na ostrov se plavat nedá. „To víš, že jo, tam si zaplavu … čtěte více