Kraj mého srdce


Moravskoslezský kraj je místo, kde to mám rád a kam se vždy rád vracím i z dalekých cest. Užijte si kraj i svět mýma očima

Ostravská jatka stála v centru, aby maso bylo rychle v obchodech

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Jsou budovy (většinou ty moderní), kdy si řeknu: „komu a za co se ten architekt pomstil?“ Jsou ale takové budovy (většinou ty staré), kdy mne napadá: „Že si  ten architekt dal takovou práci s každým detailem“? Tím druhým příkladem je budova, která dnes chátrá v centru Ostravy a která sice sloužila účelům vskutku neromantickým, a přesto jí architekt vdechl neskutečné kouzlo. Tou budovou jsou bývalá městská jatka… Dnes se o této cihlové budově opět mluví v souvislosti s tím, že město možná budovu odkoupí od firmy, která ji měla kdysi … čtěte více

Baroko. Všude, kam se podíváte, jen samé baroko. To je Fulnek.

Text a foto v rubrice Z kraje

Nemusíte přímo milovat baroko. Můžete více obdivovat čistou a geometricky prostší gotiku, než nadité tvářičky (a kulaťoučké prdelky) barokních andělíčků. A stejně jsem si jist, že první pohled na barokní skvost, jakým je město Fulnek, vám vyrazí dech. Najdete tady perly barokního umění. Pojďte se projít a navléci z těch perel náhrdelník. Jeden z nejsilnějších pohledů na Fulnek je od kostela Nejsvětější trojice. Jistě ne náhodou vytvářeli z tohoto místa své rytiny a malby už středověcí umělci. Jediné, co odtud nevyniká, je samotný kostel, protože ho máte zrovna za zády.  Naštěstí jste … čtěte více

Noc kostelů očima návštěvníka dřevěného unikátu v Hrabové

Text a foto v rubrice Fejetony, Fotogalerie

V minulých letech jsem Noc kostelů pojímal spíše jako Tour de France. Ve snaze získat co nejvíce razítek do poutnického pasu (ale hlavně navštívit co nejvíce zajímavostí) jsem sice poznal během pár hodin místa, která bývají běžně nepřístupná, ale byla to honička. Ve Frýdku-Místku (tedy přesněji ve Frýdku) jsem prolezl katakomby ukryté v bazilice na kopci. Za pár desítek minut už jsem na náměstí téhož města lezl do věže dalšího kostela. Mimochodem, výhled na Beskydy z kostela svatého Jana Křtitele, o kterém je řeč, je neopakovatelný. V Řepištích jsem se díky Noci … čtěte více

Centrum Ostravy nabízí nečekané skvosty architektury

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Sedíme na ochozu věže ostravské Nové radnice. Ani jsem netušil, že tady architekt vytvořil takovou terasu. Tato vyhlídka je veřejnosti běžně nepřístupná. Spolu se svým kamarádem Honzou, který má od této terasy klíče, se kocháme pohledem na Ostravu. Tento výhled je, jak říká Honza, takový měkčí, než pohled z vrcholu radniční věže. Úplně shora už je pohled opravdu až skoro letecký, takový „hard“. My tedy sedíme jen o něco výše, než jsou střechy okolních domů a shodujeme se v tom, že ta naše Ostrava je fakt hezká… Procházka centrem Ostravy … čtěte více

Vrchol vysílače na Pradědu je nejvyšším bodem v Česku

Text a foto v rubrice Z kraje

Pokud se chcete vydat na nejvyšší vrchol Moravy a českého Slezska, musíte vyrazit do Jeseníků a vyjít až na vrchol Pradědu. To je poměrně známá pravda. Málo se ale ví, že i v rámci celé České republiky má Praděd svá prvenství. Za prvé se nikde jinde v zemi nemůžete ubytovat výše, než na Pradědu. V části vysílače jsou totiž hotelové pokoje a tudíž můžete přespat ve výšce 1492 metrů nad mořem. To na Sněžce, tedy na nejvyšší hoře Česka, nelze. Na Pradědu jsem přespal několikrát a vždy to byl neopakovatelný … čtěte více

Cyklovýlet na vrchol Beskyd, aneb na kole kolem Lysé hory

Text a foto v rubrice Z kraje

Zdolat na kole nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd a nezapotit se přitom, to opravdu nejde. Na druhou stranu se není třeba výletu na Lysou horu bát. Dá se pojmout jako náročný trénink, ale také jako zajímavý výlet krajinou plnou krásných míst a pěkných výhledů. Pokaždé, když se v sedle svého velocipédu blížím k vrcholu, říkám si, že je to naposled. Poté, co slítnu do údolí a vidím vrchol vysoko nade mnou, těším se, až tam vyfuním někdy znovu… Tak silný je magnetismus Lysé hory. Trasa drsných silničářů Každopádně vyšlapat až na … čtěte více

Svatý Florián bloudil krajem až se vrátil na ostravský „masarykáč“

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy

Z dnešní mladé generace Ostravanů si už málokdo vzpomene na to, že na hlavním náměstí, které se dnes jmenuje Masarykovo, stávala socha lidového milicionáře. Byl to chlapík, který měl na rameni pušku. Takovou tu malorážku, která se nabíjí páčkou po každém výstřelu. Podle ozbrojence na soše se také oficiálně toto náměstí jmenovalo Náměstí Lidových milicí. Tak mu ale nikdo neříkal. My mu říkali „lidomilo“. Když hned po roce 1989 socha chlapíka s flintou zmizela, místo osiřelo a nikomu dlouhá léta nedošlo, že milicionáře nevztyčili na tomto místě náhodou. Dali jej … čtěte více

Fulnecká zastavení, aneb po stopách učitele národů

Text a foto v rubrice Z kraje

Kdyby nás škola nenaučila nic jiného, než to, co obsahuje Komenského desatero, stačilo by to k tomu, aby byly školy užitečné. A kdybychom se dokázali řídit těmi deseti přikázáními, která Komenský před čtyřmi stovkami let sepsal, věřím, že by se nám lépe žilo. Pojďme se nad jeho myšlenkami zastavit. A pojďme se projít Fulnekem, městem, v němž dodnes najdeme stopy muže, který musel prchnout z této země a který ovlivnil školství v jiných zemích Evropy. A na kterého jsme doma měli zapomenout… Tak tady ke svým žákům promlouval Jan Amos Komenský. … čtěte více

Toužíte po procházce po moskevském bulváru? Projděte si Porubu.

Text a foto v rubrice Z Ostravy

Když američtí a francouzští filmaři natáčeli pro snímek Babylon A. D. scény odehrávající se v ruském velkoměstě, přijel štáb i hollywoodští herci do Ostravy. Proč utrácet peníze za cestu do Moskvy, když  taková malá, ostravská „skoromoskva“ je blíže a filmaře určitě vyjde levněji? Městská čtvrť Poruba je postavena v okázalém stylu padesátých let a připomíná bulváry a obytné domy ruské megapole. Bez velkých úprav se stala kulisou pro film z poválečného Ruska. Chcete seznámit s architektonickým stylem zvaným sorela (socialistický realismus)? Poruba je v tom případě ideálním místem. Ulice jsou tady široké a vjezdy … čtěte více

Radhošť je opředen tajemstvím. V podzemí se prý skrývá zlatý poklad.

Text a foto v rubrice Tajemná místa a legendy

Není v Beskydech vrchol, který by byl opředen tajemstvími, bájemi a pověrami tak, jako Radhošť. Ukrývá se v jeho podzemí modlitebna a v ní zlatá socha Radegasta? To asi těžko. Jistě by to místo už dávno objevili hledači pokladů díky svým elektrickým hledačkám kovů. Nebo minimálně Harrison Ford díky své roli Indiana Jonese. Ale i bez chrámu v podzemí je legend kolem beskydského vrcholu dost a dost. Kdyby pravdivá byla jen desetina zajímavostí, které se o Radhošti tradují, bylo by to na hodně čtivý román. Zřejmě už staří Keltové zde … čtěte více