Petr Žižka | Kraj mého srdce

Vodopády na říčce zvané Satina dýchají romantikou

Jedním z nejmalebnějších a nejvíce fotografovaných míst Moravskoslezských Beskyd je hluboký kaňon říčky pojmenované Satina. Fotografy sem láká především série vodopádů a tůní, které Satina na úpatí Lysé hory vytvořila. Koryto je ukryté hluboko pod horskou silnicí nedaleko vesnice Malenovice a pokračovat odtud můžete kolem Ondrášovy skály dál k vrcholu Lysé hory. U Satiny můžete posedět a pokochat se romantickými místy, které tady divoká řeka vyhloubila. Odborníci považují toto místo za nejdelší skalní koryto v moravské části Karpat. Kaňon si oblíbili průkopníci turistiky už v devatenáctém století, pak bylo dlouhá … čtěte více

Šance nad Mosty u Jablunkova střežily vstupní bránu do země

Beran s ovečkami a jehňátky se tu mísí se stádem koz. Bečení a mečení, to jsou zvuky, které uslyšíte v místě, kde před stovkami let zvonily meče, rachotila děla a bouchaly ručnice. Kozy a ovce, to je dnešní posádka středověké pevnosti Šance nad Mosty u Jablunkova. Dnes už Jablunkovský průsmyk a tím také vstup do země nehlídá císařská vojenská jednotka. I když beran také vyvolává určitý respekt, přece jen se nakonec zalekne i obyčejného turisty a vezme do zaječích. Tedy přesněji – do beraních. Ty ovce a kozy jsou nejen … čtěte více

Dřevěný kostel v Gutech je půl tisíciletí stará perla lidové architektury

Letopočet vytesaný nad vstupem do dřevěného kostela Božího Těla v Gutech dává najevo, že tento klenot lidového stavitelství zde stojí od roku 1563! Historikové však nevylučují, že je ještě starší. Projděte se kolem stavby, která je stará půl tisíce let. Pohlaďte ty statné trámy. Tesaly je sekery starých goralů. Tento kostel je vytesán z obřích kmenů listnatých stromů. Většinou jde o habry, které rostly na březích řeky Olše, tedy Olzy, ještě v době Velkomoravské říše. Už tím je kostel unikátní, protože roubené kostely se stavěly z kmenů jehličnanů, většinou jedlí. Zvon, který dodnes v Gutech vyzvání, … čtěte více

Návštěva Jeruzaléma otevře i srdce z kamene

Jeruzalém. Město, jehož návštěva nemůže nechat nikoho chladným. I srdce z nejtvrdšího kamene musí změknout a poznat sílu, která je uložena ve zdech kostelů, chrámů, bazilik, kaplí i mešit. Sílu, která vyzařuje z dlažebních kvádrů, po nichž šlapaly miliony lidí. A nic na tom nemění ani fakt, že to už není ta dlažba, po níž před dvěma tisíci lety šel Ježíš a nesl svůj kříž ke kopci zvaném Golgota. Ta zůstala ukryta kdesi pod nánosy dalších a dalších vrstev kamene. Kdo ví, jak to tady vypadalo v době, kdy si Pilát … čtěte více

V Kravařích oplakala Marie Terezie kus prohraného Slezska

Projděte se zámeckým parkem v Kravařích a zkuste se trochu zasnít. Jakmile se vám začnou vybavovat ladné komtesy v dlouhých nazdobených róbách s klobouky na hlavách a s paraplíčky v něžných ručkách a pánové v dobových husarských uniformách, kteří cválají v koňských sedlech či sedí v kočárech, jste na správné myšlenkové vlně. Pokračujte dál a představte si císařovnu Marii Terezii. Vskutku tady byla a co více – právě tady, v zámeckém parku v Kravařích, seděla pod ořešákem. A plakala. Pokud si tu scénu představujete, tak jste se v myšlenkách přenesli do … čtěte více

Bludné balvany vyprávějí dávný příběh o Evropě sevřené příkrovem ledu

Nikde jinde v zemi není v krajině rozeseto tolik bludných balvanů, jako na severu Moravy a ve Slezsku. Ostrava je místem, kde se při své pouti Evropou „usadily“ dva největší balvany v zemi. Nejprve si ale řekněme, kde se bludné balvany vzaly a jak se to stalo, že jsou součástí moravskoslezské krajiny. Tyto kameny jsou vypravěči dávného příběhu, kdy Evropu sevřela vrstva ledu, valícího se ze severu. V době ledové je sem dotlačil ledovec ze Švédska či Finska. Když ledy ustupovaly, ledový příkrov roztával a zanechával tady vše, co přinesl. … čtěte více

Nejkrásnější pohled na hrady, zámky, louky, lesy, hory, řeky je z nebes

Nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně. To říká staré arabské přísloví. Na koni jsem několikrát jel a protože jsem se zatím vždy udržel v sedle, musím říci, že přísloví nelže. Jenže starý arabský svět nepočítal s tím, že lidstvu jednou kůň přestane stačit a nahradíme ho ptáky. Tedy těmi umělými, se kterými začal Ikaros, pak Leonardo da Vinci a později Tupolev. Zkrátka a dobře: autor zmíněného přísloví o koních neznal letadla. Protože pohled z nízko letícího aeroplánu je zase něco jiného, než průhled mezi ušima koně. Svět pod … čtěte více

Cyklovýlet ladnou Čeladnou, aneb vesnicí, která nemá náves, ale náměstí

Text a foto Petr Žižka v rubrice Z kraje

Každá správná vesnice má náves. Bývá tam rybník, socha nějakého svatého mučedníka, nejčastěji to bývá svatý Florián nebo Jan Nepomucký. Nedaleko najdete s velkou mírou pravděpodobnosti kostelík. Čeladná je sice pořád ještě vesnicí, má však skutečné náměstí. Původně tady sice bývala také náves, ale dnes to tady vypadá, jako v centru malého města, takže je to klasické náměstí s kašnou (bez svatého mučedníka, zato s obrovským kamenem, o který se tříští proud vody). Najdete tady parkoviště, bytové domy, obchody. Nic, co by připomínalo podhorskou ves. Čeladná je jedním z nejnavštěvovanějších míst této … čtěte více

Rybníky u Bartošovic jsou dalším důvodem, proč navštívit krásný kraj zvaný Poodří

V rákosí na břehu rybníka cosi hlasitě zašustilo. Zvuk vyplašeného zvířete směřoval rychle k vodní ploše. Tam se něco vnořilo přímo pod hladinu. Ne jako potápěč skákající z loďky, ale jako had, který zajede přímo pod hladinu. Asi vydra, napadlo mne, když jsem viděl tmavé tělo plout asi metr pod hladinou a s elegancí delfína a rychlostí štiky mizet. Zvíře (asi vydra) plulo do klidu a bezpečí Bartošovického rybníka. Pak se ale stalo něco, s čím jsem nepočítal. Asi dvacet metrů od břehu se ta vydra vysunula z vody a … čtěte více

Synagoga v Krnově vypadá jako v roce 1871

V podstatě je to zázrak, že zrovna v Krnově přečkala židovská synagoga nástup nacismu a dochovala se do dnešních dní. Za zázrakem stojí fakt, že místní Židé odstranili ze synagogy všechny symboly své víry a Němci potřebovali mít někde městskou tržnici. Zřídili ji tedy právě v budově židovského svatostánku. Díky tomu synagoga přežila do dnešních dní a dokonce lze synagogu, postavenou v novorománském stylu a zařízenou ve stylu maurském, dodnes obdivovat. A to dokonce více, než kdy předtím – je nově opravena a vrátila se do původní podoby z roku … čtěte více