Nemusíte přímo milovat baroko. Můžete více obdivovat čistou a geometricky prostší gotiku, než nadité tvářičky (a kulaťoučké prdelky) barokních andělíčků. A stejně jsem si jist, že první pohled na barokní skvost, jakým je město Fulnek, vám vyrazí dech.

Pohled z věže radnice.

Najdete tady perly barokního umění. Pojďte se projít a navléci z těch perel náhrdelník.

Jeden z nejsilnějších pohledů na Fulnek je od kostela Nejsvětější trojice. Jistě ne náhodou vytvářeli z tohoto místa své rytiny a malby už středověcí umělci. Jediné, co odtud nevyniká, je samotný kostel, protože ho máte zrovna za zády.  Naštěstí jste si chrám mohli náležitě prohlédnout, když jste na toto místo stoupali po starém kamenném schodišti. Tato cesta vyvolává záměrně vytvářený dojem, že kostelní budova je ještě velkolepější, než skutečně je.

Pohled na fulnecký zámek přes barokní morový sloup na náměstí.

Budete-li mít štěstí a bude otevřeno, vejděte dovnitř. A pak zvedněte hlavu – uvidíte původní malby, které tvoří Obrázkovou bibli, tedy výjevy z Písma svatého. Taky se tomu říkávalo Bible chudých, protože se takto biblické příběhy učili i lidé, kteří neměli ani na tu Bibli…  Na oltáři si prohlédněte obraz Panny Marie, který je spojen se zázrakem, při němž věřící uzřeli slzy na tváři Bohorodičky a začali věřit v léčivou sílu tohoto místa. Pokud budete mít ještě větší kus štěstí, podaří se vám nahlédnout do křížové chodby, jejíž prohlídkou vybočíte z baroka a vrhnete se dokonce do ryzí gotiky!

Barokní interiér kostela Nejsvětější trojice zdobí unikátní výmalba zvaná jako obrázková bible.

Ale my hledáme fulnecké baroko a další příliv tohoto stavebního slohu na nás čeká na náměstí, a to v podobě tří kamenných soch. Asi nejvýraznější je sloup Nejsvětější trojice, který na začátku 18. století nechal vytesat měšťan Sebastián Mehoffer, a to jako poděkování Bohu za to, že přežil, když i s koněm spadl do jímky s vápnem. Osudy pana Mehoffera jsou samostatnou pozoruhodnou kapitolou z dějin Fulneku. Tento muž přišel na Moravu od Vídně, kterou jakožto mušketýr bránil před Turky. Ve městě se usadil a zřídil si obchod se suknem.

Náměstí se zámkem.

Další z trojice soch je věnovaná svatému Janu Nepomuckému a třetí sochou, která vás obrazně řečeno vyvede z centra města, je kašna svatého Jana Sarkandera. To už ale opouštíme náměstí Jana Amose Komenského a míříme na protější návrší, kde čekají další barokní klenoty. Z tohoto místa má skvělý výhled na město Panna Maria Sněžná, tedy přesněji socha z poloviny osmnáctého století.  Vidí náměstí a především zámek, který se tyčí nad městem.

Impozantní kostel Nejsvětější trojice.

Bohorodička, tedy její socha (jak jinak, než barokní) stojí nedaleko (barokní) kaple svatého Rocha a Šebestiána a kousek od dnes opraveného, leč v době barokní postaveného, kostela svatého Josefa. Ten při svém putování barokním Fulnekem určitě nevynechejte, a pokud se vám to podaří, nahlédněte do bývalého kláštera kapucínů, který na svou záchranu teprve čeká… a jako bonus při cestě od Panny Marie ke svatému Josefovi, jen tak „mrkněte“ na žlutobílou budovu Lorety, kde je dnes dětský domov, ale od brány se touto barokní stavbou dá v klidu pokochat.

Panenka Maria nad Fulnekem.

Barokní klenot v podobě města Fulnek si rozhodně nenechte ujít, a pokud se sem vypravíte, jsem si naprosto jist, že se budete chtít vrátit. Pokud ne za barokem, tak určitě za „učitelem národů“ Janem Amosem Komenským, který zde prožil nejkrásnější léta svého života.