Ten strom je tak obrovský a košatý, že je obtížné najít místo, odkud se dá celý vyfotit. Prostě se ne a ne vejít do záběru. K tomu, abyste objali jeho kmen, potřebujete nejméně dva spoluobjímače. Samotný objímač působí na kmeni jako moucha rozplácnutá poté, co nedávala při letu pozor.
Zkuste to, a jestli chce vypadat hodně komicky, přicucněte se na ten strom a nechte se vyfotit. Pod obrázek pak můžete napsat: „Já rozpláclý na platanu v zámku v Bartošovicích“. Nebo ještě lépe, udělejte si selfie, takové to s mobilem na skládacím kulečníkovém tágu. Když se jednou rukou pustíte stromu, abyste zprovoznili ten mobil na tyči, sklouznete po kmeni a pak fotku můžete nazvat: „já srolovaný pod platanem“.

Zámek v Bartošovicích.

Ale teď vážně: je běžné a normální, že u každého domu stával strom. Chránil stavení před sluncem lépe, než nejlepší UV filtr, odváděl od chalupy blesky. A ještě dával plody, třeba ořešáky, ty bývaly pro tyto účely ideální. Je zkrátka normální, že staré domy bývají ukryty pod korunou dnes už mohutného stromu. Co ale běžné není, je to, aby takový košatý strom zastínil obrovskou budovu pseudorenezančního zámku.

Platan jako vyznání lásky

Právě tak tomu je v Bartošovicích, kde kromě „stavení“, tedy v tomto případě v podobě nádherného romantického zámku, lidé obdivují obrovský strom v zahradě. Tím stromem je již zmíněný platan (přesně platan javorolistý) a je tak obrovský, že je považován za největší platan v Česku.

Příběh stromu je příběhem jedné velké lásky. V roce 1833 jej nechal vysadit učenec, profesor Josef Meinert, aby tak dal najevo svůj neutuchající cit k místní hraběnce Josefíně z Canalu. Profesor a hraběnka trávili na zámku dvacet let společných debat. Když šlechtična zemřela, vysadil pan Meinert pod zámeckými okny strom tak vzácný, jak výjimečná byla hraběnka. Ten strom přivezl až z Anglie a je jím dodnes v zámecké zahradě rostoucí platan.

O historii kraje moderně

Po mnoha desetiletích, kdy byl zámek veřejnosti nepřístupný, je možné navštívit i zámecké prostory. Dech se vám zastaví při pohledu na dřevěné schodiště, které se podařilo zachránit v původní kráse. Ale to je jen předehra, zkuste se podívat do nejhonosnější místnosti, kde se dnes konají svatby. Celá je obložená tmavým dřevem, o světlo se starají křišťálové lustry a vše voní starými dobrými časy…
Kromě těchto reprezentativních prostor jsou dnes otevřeny místnosti zámku věnované historii Moravského Kravařska, tedy oblasti, které dává život řeka Odra a tudíž se mu říká též Poodří. Uvidíte tady místní kroje, nádobí a věci, které lidé potřebovali ke každodennímu životu. Další část je věnována osobnostem, které v této oblasti působily, takže se dozvíte o velkých rodácích, jako je Sigmund Freud, Johann Mendel nebo o působení Jana Amose Komenského ve Fulneku.

Zámek v Bartošovicích je místem pro romantický výlet.

Vše je moderní a pěkné. Kde jsou ty časy, kdy expozice na zámcích bývaly nudné a zaprášené tak, že místo seznámení se s historií a se životem šlechty začal člověk spíše kýchat. Tak tyto staré, v tomto případě nedobré, časy jsou naštěstí pryč…

Obří platan.

Honosná obřadní síň bartošovického zámku.

Zámecký park.