S obdivem se vždy skláním před budovou ostravské radnice. Prosím, neplésti si radnici jako budovu a radnici jako úřad. Já se skláním před architekturou, před tunami kamene, ocele, mědi a skla vyhlídkové věže radnice, která se stala symbolem Ostravy. Obdivuji nápaditost té budovy a um toho, kdo tu krásu dokázal vymyslet a ještě v těžkých podmínkách štěrkopískového podloží skutečně postavit.

Architekt, který nakreslil něco tak monumentálního, nebyl žádný hlupák. Měl cit, srdce v těle a chuť vytvořit něco, co nemá obdoby. Tedy, oni to byli architekti dva – František Kolář a Jan Rubý. A ten, kdo to jejich návrh prosadil, tedy tehdejší primátor Jan Prokeš, musel mít přinejmenším odvahu. Přesvědčil ostatní radní, že ušlápnutou radnici může mít každé provinční město. Ostrava by naopak měla mít úřad v budově, který představuje dynamičnost a výjimečnost nově vznikajícího velkoměsta. A takovou radnici dnes má.

Tento pohled mám fakt rád.

O tom, jak je vysoká věž a že je to nejvyšší radniční vyhlídka v zemi, o tom se píše všude. Ostatně i na tomto webu. Mne zaráží, jak se budova mění spolu s počasím, denní dobou, slunečním svitem. Ráno, když vychází slunce, je například vidět, kolik skla bylo použito při výrobě věže. Ranní slunce prosvítá budovou a pozorovatel se nestačí divit.

Skvěle zapracovali architekti se světlem ve vstupním prostoru radnice. Na jednu stranu už v těch místech si má člověk asi uvědomit, že nepřichází na jednání v Horní Dolní, ale ve významném městě tehdejšího Československa (radnice se stavěla ve dvacátých letech minulého století).

Nedávno jsem se podíval i do prostor, které jsou běžnému návštěvníkovi uzavřeny. Mimo jiné jsem zjistil, že cosi jako balkón, který je vidět z nádvoří, je skutečně ochoz s vyhlídkou na město. Pohled odtud je takový měkký, není to ostrý pohled jako z vrcholu věže, kde máte Ostravu pod sebou a vidíte ji jako sokol nebo káně lesní nebo kosmonaut z vesmíru. Z tohoto ochozu ji vidíte spíše jako klempíř opravující střechy měšťanských domů v okolí. Nebo jako kominík. Tento pohled je takový nějaký reálnější. A přitom celá Ostrava je jako na dlani. Nemáte ji pod sebou, ale naproti sobě – přímo před sebou. Jste nad ní a přitom stále jste její součástí.

Všem, kdo chtějí poznat Ostravu, vřele doporučuji – začněte s návštěvou tohoto města právě tady, u ostravské radnice. Projděte se jejími chodbami, vyjeďte výtahem na vyhlídku a kochejte se pohledem na Ostravu, Beskydy a Jeseníky.

Průsvitná ostravská radnice.

Vstup do vestibulu radnice.

Výhled z vyhlídkové terasy ostravské radnice.

Socha Ikara před ostravskou radnicí.

Měď a azuro.