Jistě existují v životě spisovatele Jaroslava Haška okamžiky, které si psával do svého životopisu s větší pýchou (i když u něj, velkého šprýmaře, člověk nikdy neví, třeba se tím příběhem u piva rád chlubil…). Určitě jsou v dějinách města Odry významnější události. Ale i tak by se průvodci tímto městem divili, kdyby se jich občas nějaký návštěvník při zastávce u místní šatlavy nezeptal, jak to tenkrát bylo s Haškem.

Tak tedy: Budova, které nikdo z místních neřekne jinak, než „katovna“, stojí nedaleko náměstí a po důkladné opravě slouží milovníkům historie.

Katovna v Odrách

Už v polovině devatenáctého století vznikl v Odrách Okresní soud a sídlo místního kata, tedy „katovna“ bylo přestavěno na věznici s několika celami. V Odrách, ovšem nikoliv přímo v celách katovny, měl být budoucí novinář a spisovatel Jaroslav Hašek arestován za výtržnost, kterou ztropil v místní hospodě. Jak to tenkrát přesně bylo, se neví, ale jisté je, že Hašek se v době svých studií toulal krajem, popíjel ve zdejších nálevnách a asi neměl daleko k tomu, aby někomu řekl něco od plic.

Kaple oderské „katovny“.

Zda opravdu skončil zavřený v cele nebo ne, není jisté. Reálná je totiž také teorie, že rozsudek soudu zněl takto: „Každou noc, kterou hodlá strávit v našem městě, bude Jaroslav Hašek povinen strávit v šatlavě, aby nemohl pokračovat v pitkách a pobuřování.“ A tudíž je velmi pravděpodobné, že Hašek, aby mohl spát na svobodě, pokračoval ve svém vandrování jinam.

Z bývalého zámku v Odrách zbyl jen park a hradební zdi.

To je však jen malý střípek z dějin této budovy. Katovna je poprvé zmiňována v polovině šestnáctého století. I přes název navozující dojem, že zde docházelo k popravám, nebyl v Odrách žádný vězeň usmrcen. Odry neměly vlastního kata, a tak byli odsouzenci dopravováni do Opavy. V Odrách byli „jen“ vězněni a mučeni.

Dnešní oderský kat vypadá jako dobrák.

Jak takové věznění vypadalo, si můžete vyzkoušet na vlastní kůži. S velkou radostí a s jistou dávkou škodolibosti vás průvodce uzamkne do tak zvaných houslí, tedy dřevěné desky, v níž nemůžete pohnout hlavou a rukama. Autor tohoto textu může odpřisáhnout, že je to pozice výrazně nepříjemná, a to rozhodně nejen proto, že se nemůžete podrbat na hlavě. Pro to, abyste si udělali obrázek o tom, jak takové věznění bylo „milé“, stačí pět minut „pobytu“ v těchto houslích.

Jakkoliv není Haškův příběh o jeho potulce popsán tak, abychom přesně věděli, jak to tenkrát bylo, příběh skutečného zločince, který byl arestován v Odrách, je zdokumentován do posledního puntíku. Tedy, pokud tím posledním puntíkem bereme skon tohoto dareby na šibenici.

Autor článku v cele a ještě v „houslích“.

Příběh je pochopitelně smutnější, než Haškovo popíjení ve výčepnách. Je zde popsán příběh místního rodáka Antonína Schimaka, který byl v katovně zavřen v mládí za krádeže. Pak však jeho kriminální dráha nabrala obrátky, na různých místech Ostravska, ale také u Valašského Meziříčí spáchal celkem pět vražd. Schimak byl dopaden, uvězněn tentokrát už v Novém Jičíně a odsouzen. Franz Josef I potvrdil verdikt Novojičínského soudu a Schimak byl v roce 1887 na dvoře Novojičínské věznice oběšen…

Příběh vraha, který seděl v oderské šatlavě.

Dnes už ale v oderské Katovně žádné nebezpečí nehrozí. Kat, který stojí na chodbě, je figurína a podle blankytně modrých očí je to spíše dobrák, než drsoň. Přijeďte se s ním vyfotit a pojďte si poslechnout další neznámé příběhy prastarého města jménem Odry.