Právě dnes, když píšu tento příspěvek, tedy první jarní den, plánovali hasiči z Ostravy-Hrabové, že se Hrabované projedou na kolech po této části Ostravy. Virus nám ten výlet zrušil, ale aspoň takto virtuálně bychom se mohli vesnicí na okraji Ostravy projet. Jako ilustrace můžeme použít obrázky z naučné stezky Viléma Závady, která obcí provází. Ostatně právě tuto naučnou stezku jsme chtěli na kolech projet – je totiž ideální pro poznání Hrabové, její historie i současnosti. A k těm obrázkům přidám text z jedné z oněch tabulí. Je to text, který (až to zase půjde) najdete na takové pěší zóně a zároveň cyklostrádě, která Hrabovou vede (text je upraven, aby byl pochopitelný i pro ty, kteří zrovna nestojí u zmíněné tabule naučné stezky):

„Krajinu tvoří rovina, která spojuje Hrabovou s podhorskými obcemi. S Paskovem, Místkem a dál s Beskydami. Ty je ostatně vidět na horizontu, kde se tyčí Lysá hora, nejvyšší vrchol a symbol Moravskoslezských Beskyd. I ten kostelík, který je nedaleko, z dřevěných trámů postavený a se střechou pokrytou typickým štípaným smrkovým šindelem, byste hledali spíše někde v horách, než na okraji Ostravy. Nedaleko je Šídlovec, sídliště, které vzniklo jako místo pro život obyvatel rozrůstající se Ostravy.

Dřevěný kostel je dominantou Hrabové

Tak tudy šel čas: vesnice, která tíhla spíše k vodě, půdě a horám se stávala čím dál více součástí rozvíjející se metropole. Součástí města, které prošlo podobným vývojem, jako města divokého Západu, jen zlatá horečka tady byla horečkou černou – uhelnou. Tak, jako zlatokopectví měnilo krajinu, tak i nálezy kvalitního černého uhlí v Ostravě měnilo ráz venkova a charakter lidí – ze sedláků a zemědělců se stávali horníci, hutníci a obráběči kovů.

Dnes je Hrabová součástí třetího největšího města země, průmyslové Ostravy, sídlí zde největší průmyslová zóna města. Přesto si obec zachovala mnohé ze svého venkovského rázu. Hlavně klid a pohodu, spoustu zeleně a prostoru pro odpočinek. Hrabová, jako samostatný ostravský obvod, žije čilým spolkovým životem. Není snad týdne, aby se něco nedělo, ať už v oblasti kultury, sportu nebo nějaká zábava pro děti.

Hrabová je příjemným místem pro život místních lidí i pro odpočinek obyvatel okolních částí Ostravy.

Bývalá škola, dnes úřad samostatného obvodu města Ostravy

Místní škola se stala základem života mnoha hrabovských dětí. Zdejší rodák, básník Vilém Závada v roce 1957 napsal báseň K otevření nové hrabovské školy:

„Hrabovští chlapci a děvčata
osvíceného čela,
mějte svá křídla vždy rozpjata
a srdce rozhořelá.

Ať jiskří ve Vás lidský duch,
k své práci s láskou lněte,
až poddá se Vám zem i vzduch
a Vy jim povládnete!“

Místní škola

Hrabová bývala rybníkářskou obcí

Hrabová a Hrabované byli po staletí spojeni s řekou Ostravicí

Pomník Jana Husa stojí nedaleko dřevěného kostela

Obrázky vytvořila firma CBS – Malované mapy