Naučná stezka provází ostravskou částí Hrabová a vypráví návštěvníkům i místním „domorodcům“ příběhy míst, která stojí za zastavení a třeba i přemýšlení. Tabule naučné stezky zdobí malované obrázky pamětihodností tohoto ostravského obvodu a texty mluví o historii i současnosti Hrabové. Vše začíná nedaleko známého dřevěného kostelíku, před úřadem tohoto ostravského obvodu. Zde je příběh, který se dočtou návštěvníci oné naučné stezky na úvodní tabuli. Story o Hrabové:
Stojíte v místě, které je pro Hrabovou mimořádně významné. V bývalé škole z roku 1904 sídlí úřad dnes samostatného obvodu Ostravy. Cesta k tomu, aby se Hrabová stala jednou z městských částí a aby měla svého vlastního starostu a zastupitelstvo, byla dlouhá a některé její etapy jsou součástí tohoto vyprávění. Hrabová je obec, která si zachovává svůj typický venkovský charakter a přitom je součástí třetího největšího města země. Blízkost města, do něhož se Hrabová postupně vrostla a které naopak postupně vrůstá do Hrabové, je znát. Stejně jako je cítit původní charakter vsi, která měla blízko k Podbeskydí, k obcím podél řeky Ostravice a především k Paskovu.

dřevěný kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

První nezpochybnitelnou písemnou zmínkou o Hrabové je doklad z roku 1297, kdy se těšínský kníže Měšek dohodl s olomouckým biskupem Dětřichem o tom, kudy povede hranice jejich panství, tedy hranice mezi Moravou a Slezskem. Existují ale i verze, že už o třicet let dříve, tedy v roce 1267, uvedl Hrabovou ve své závěti biskup Bruno ze Schauenburku. Každopádně jedno je jisté: lidé žili na tomto území před Brunem i před dohodou Dětřicha s Měškem.
Lidé zde byli zvyklí hospodařit na polích a (ač se to zdá dnes neuvěřitelné) byla zde významná rybníkářská oblast. Postupný rozvoj průmyslu v nedaleké Ostravě znamenal přerod Hrabové v součást tohoto města. Lidé nacházeli v Ostravě práci v hutích a dolech. Továrny zase potřebovaly prostory pro výstavbu nových bytů a rozvíjející se Ostrava chléb a tedy obilí. Ubývalo rybníků a přibývalo polí. Stejně tak přibývalo domů a vyrostlo dokonce sídliště. Malé a dodnes milé a svým charakterem unikátní, které dostalo název podle rybníka, jehož vody se v tom místě rozlévaly – Šídlovec.
Součástí Hrabové bývala po staletí i Malá Hrabová, tedy dnes známá Hrabůvka. Tu poznamenal vývoj průmyslu ještě více, než Hrabovou. Bylo tam kde stavět, byla blíže centru Ostravy a tedy i blíže hutím a dolům. Stala se ideálním místem pro stavbu výškových domů. Jako dítě přeroste své rodiče a každý si jde svou cestou, tak nakonec Hrabůvka přerostla Hrabovou a v roce 1990 přišla doba, když se Hrabová rozhodla žít samostatně. Vznikl nový obvod průmyslového města. Vznikla Ostrava-Hrabová.
A to jsme zpátky na začátku tohoto příběhu.

sídliště Šídlovec

rybníky v Hrabové

Ilustrace vytvořila firma CBS, vydavatel malovaných map a tvůrce obrázků naučné stezky v Ostravě-Hrabové.