Řeka valící se z Beskyd přes Frýdek-Místek a pokračující přes Ostravu až k vrchu Landek, bývala dravou a prudkou bystřinou. Voda v ní byla tak ledová a ostrá, až ta řeka dostala jméno Ostravice. Jeden z příběhů o drsné Ostravici, vypráví krypta jednoho z nejmajestátnějších kostelů v kraji. Podzemí baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Frýdku-Místku je místem posledního odpočinku poutníků, které vzala voda… Voda řeky Ostravice.
Frýdek byl už ve středověku významným poutním místem. Postarala se o to socha Panny Marie, kterou vykopali v sedmnáctém století při hloubení jámy na pálení vápna. Místní se rozhodli postavit na kopci, kterému se říkalo Vápenka, kostel. A v ní sochu umístit.
Mariánský kult zde byl tak silný, že přicházeli věřící nejen ze Slezska, ale i z Uher či Polska. Dokonce zde vykonal pouť polský král August III. Do Frýdku přicházelo čím dál více věřících. Když pak vyhořel chrám na Svatém Kopečku, proudili sem i procesí z Hané. A právě tamním poutníkům se dravá Ostravice stala osudnou. V květnu 1750 nečekaná povodeň strhla dřevěný můstek, po kterém poutníci přecházeli řeku. Pod frýdeckým zámkem se zřítili do vody a třináct z nich se utopilo. Těla objevili lidé až v Paskově a přenesli je tam, kam měli poutníci původně namířeno. V kryptě kostela odpočívají dodnes.
Do podzemí se vstupuje bočními dveřmi v hlavním dómu baziliky. Není to původní vchod. Ten se nacházel přímo pod jedním z kamenů dlažby. Vcházíme do sklepení, které je vyztuženo cihlovými klenbami. Ve výklencích pod pilíři krypty na zemi odpočívají poutníci, kteří vyšli z Tovačova.

Krypta, kde odpočívají mimo jiné i poutníci z Hané

Mariánský kult neznal hranic ani mezí. V době pouti do Frýdku zely jiné farnosti prázdnotou a tak Marie Terezie vydala zákaz procesí, která trvají více, než jeden den. Jednoduše tak zamezila tomu, aby se jí lidé po mocnářství jen tak coural a nepracovali. Ani tento zákaz však mnohé věřící nezastavil a bylo běžné jej porušovat. Další pokus o to, aby síla kostela byla oslabena, učinili jiní mocipáni. V době komunismu chrám tyčící do krajiny obehnali panelovými domy, takže už netvořil dominantu krajiny. Ani to nepomohlo a lidé přicházeli dál.
Tajemství krypty bylo veřejnosti dlouhé léta uzavřeno a příběh poutníků znali jen historikové. Dnes se i tato legenda otevírá lidem. A s ní důkaz o dravosti řeky, která se valí z Beskyd, aby se za Ostravou spojila s Odrou a spolu pak ty vody pokračovaly až do Baltu.

Dobové vyobrazení dávné pouti k chrámu ve Frýdku. Domy na obrázku jsou dnes opravené a vypadají jako na obrázku.

Interiér Baziliky minor Nanebevzetí Panny Marie ve Frýdku-Místku.