Zanzibar, ten barevný ostrov teplem a dovolenkovou pohodou oplývající, není zdaleka jen válením se na pláži u moře. I na ostrově, který není nikterak velký a můžete jej objet autem během jediného dne, se dá zažít spousta zajímavého. Zanzibar je například místem, kde žije opička gueréza zanzibarská. Nikde jinde ji ve volné přírodě nenajdete. Je to tedy na Zanzibaru tak zvaný endemit, tedy druh, který nikde jinde nežije. Samozřejmě s výjimkou zoologických zahrad. Na Zanzibaru ji můžete pozorovat ve volné přírodě v jednom z národních parků. Tady jí říkají latinsky, takže, když uvidíte u silnice, která vede k pobřeží, nápis „red colobus“, není to označení zastávky červeného autobusu, ale právě tady můžete pozorovat zmíněné opičky.

Když říkám pozorovat, tak to myslím doslova. Nepotřebujete k tomu ani dalekohled. Asi půl metru velká stvoření s červenohnědým zbarvením jsou na turisty zvyklá, takže přijdou až k vám. Zvedněte hlavu a máte velkou šanci, že sedí někde nad vámi. Hledejte něco v tašce nebo v batohu a jsou u vás během pár pikosekund – jakmile někde něco hledá, musí to být přece svačina. A tu opičky s radostí kradou. My měli štěstí, že jsme přišli kolem poledne. To měla celá opičí tlupa asi siestu, protože skoro všichni spali a moc si nás nevšímali. Byla to opravdu výhoda, protože jinak, jak nás upozornil průvodce, jsou to docela zruční zloději. Takže vás oloupí o jídlo rychleji, než řeknete „opice“. Opičáci, které jsme potkali my, byli buď přežraní nebo unaveni. Každopádně pospávali ve větvích a jen tak líně sledovali, kdo se to na ně zase přišel podívat. Vzhůru a plně akční byla jen mláďata, která se plazila po liánách a každou chvíli se šla schovat do náručí matky, kde je teplo, bezpečí a ještě navíc vždy nějaký ten matčin prs, takže není třeba ani okrádat turisty.

Opičky nejsou tím jediným zoologický oživením, na které se můžete těšit, když se na Zanzibar vydáte. Na jednom z ostrovů nedaleko Kamenného města, jak se nazývá hlavní město Zanzibaru, najdete kolonii obřích želv. Ty jsou taky endemitické, ovšem na Seychelských ostrovech. Kde se vzaly tady? Panovník ze Seychel věnoval před téměř dvěma staletími jeden želví pár svému „kolegovi“ panovníkovi zanzibarskému. Tak se jim na Zanzibaru zalíbilo, že se množily a množily. Dnes jich tady žije několik desítek. Aby neutekly, žijí dnes na malém ostrůvku asi půl hodiny plavby od Zanzibaru a jsou atrakcí pro turisty. Mimochodem, ten ostrůvek a pevnost, či spíše věznice, na něm stojící, měla být překladištěm otroků při jejich cestě z Afriky do Evropy. Pak přišlo zrušení otroctví a ostrov, pevnost i žalář nakonec místo otroků osídlily obří želvy Seychelské…

Gueréza zanzibarská nikde jinde, než na Zanzibaru, nežije.

Mláďata byla vzhůru…

…zato tato opička usnula. Ale nespadne – i ve spánku se jistí liánou.

Obří želva.

Takové zátiší v Česku nepořídíte…

Muži se vracejí z rybolovu.

Mladíci se vracejí domů.

Rybářské sítě.

Krásné jsou zanzibarské ženy. A některé se i rády fotí.

Děti v zanzibarské vesnici.

Život ve stínu obřího baobabu.

Masaj na pobřeží.

Good by, Zanzibáááár!