Betlém, tedy ten skutečný Betlém, nacházející se na západním břehu řeky Jordán, je poměrně malé město ležící na poměrně velkém kopci. Ten kopec je tak prudký, že při cestě na kole se vám v jednom místě začne zvedat přední kolo. Kdo jezdí na bicyklu, zná ten pocit – přední kolo je ve vzduchu, tudíž nelze ovládat směr, kterým chcete jet. Stáváte se něčím, co se dá nazvat jako bludný Holanďan. Takovým bludným Holanďanem se stává cyklista s předním kolem v luftu. Dojet na bicyklu až do samého centra Betléma je vskutku drsný sportovní zážitek. Ale jde to i na jednom, tedy zadním, kole.

Definitivně se mi rozpadly boty.

Proč ale nezačínám popis Betléma rozplýváním se nad krásou chrámu Narození páně? Proč nelíčím sílu a půvab kostela stojícího tam, kde se podle evangelií svatého Lukáše a svatého Matouše narodil Ježíš Nazaretský, tedy Kristus? Nechci býti označen cynikem, ale v místě, kde přišel Spasitel na svět, tam, kam se poutníci vypravují poklonit místu, kde stávala jeho kolébka, já pohřbil své boty, a to boty cyklistické. Prostě se rozpadly při výjezdu toho ukrutného kopce, který do Betléma vede. Sorry, je to možná příliš přízemní a světské, nicméně opravdu jsem právě v tomto biblickém místě přišel o boty. Dále jsem musel bez cyklobot, tedy v podstatě cyklobos… A bylo to kruté, protože mne čekalo ještě mnoho stovek cyklokilometrů v poušti izraelské. A ta je opravdu drsná. Nejen pro pěší, kteří by asi zahynuli, ale též pro cyklisty, kteří toliko skoro zahynou a pokud dojedou, učiní tak s vypětím všech sil.

Tam, kde se narodil Ježíš, našly tedy místo svého spočinutí mé cyklistické boty. Zlobily už dlouho. Ale až prolity potem, který do nich stékal z mého těla bičovaného horkým větrem a žhavým palestinsko-izraelským sluncem, se definitivně rozpadly. V podstatě jsem své boty opustil. Podrážka se odlepila od svršku a zatímco spodní část zůstala na místě, já doslova ze svých bot vyklouzl. Jako když šlápnete do kýble s marmeládou. Najednou jsem byl bez bot. Cyklistické boty, které za mnoho let své výborné služby se mnou projely světa kraj, našly svůj hrob symbolicky právě v Betlémě… Pohřbil jsem je se všemi poctami jen pár metrů od kolébky Ježíše Krista, syna Boha a Spasitele.

Narodil se Kristus pán, koukejme se.

No, tolik o mých botách pohřbených jen kousek od pověstné Ježíšovy kolébky. Samotný Betlém je městečko, které turisté berou doslova útokem. Dostat se až k samotnému místu, kde se Spasitel dle Bible narodil, znamená vystát si  pořádně dlouhou frontu. Díky tomu se můžete dotknout kovové hvězdy na zemi, která udává místo Kristova narození. A vzpomenout biblický verš: „Ježíš se narodil v judském Betlémě za dnů krále Heroda. Tehdy do Jeruzaléma přišli mudrcové z Východu.“ (Matouš 2:1)

V Betlémě, v chlévě…

Betlém je nejen místem, kde se narodil Ježíš. Je to i město rozdělené obrovskou zdí.

Překročili jsme Jordán.

Na kole po svaté zemi.

Betlém

Psaní svatého textu.

Izrael