Vrchol elegance a pocta starým dobrým časům. To je krasojízda na starých velocipedech.
Celé to bylo jako přesun v čase, nejdříve do První republiky, kdy kolo sloužilo jako dopravní prostředek do práce a za zábavou. Pak se diváci ocitli ještě hlouběji v historii, v době, kdy dámy a především pánové jezdili na vysokých kolech, a to v oblecích a s cilindry na hlavách.
Velocipedisté z Ostravy-Hrabové přilákali své kolegy z jiných klubů historických cyklistů do centra Ostravy, kde se jezdilo uvnitř obří haly areálu Trojhalí. Samotný prostor Trojhalí vytvořil báječnou kulisu, protože sám dýchá historií a kouzlem dávných časů.
Asi největší zážitek byly tak zvané Zbraslavské reje. Kdo by čekal, že do Ostravy dorazila prezentace nějakého krasového útvaru, nacházejícího se v okolí Zbraslavi, mýlil by se. Zbraslavské reje je mezi velocipedisty pojem, takže zatímco laici tápali a čekali, co se bude odehrávat, znalci věděli, na co se mají těšit. Skupina cyklistů a cyklistek ze Zbraslavi předvedla skupinovou krasojízdu na historických kolech a navíc v dobových kostýmech. Pánové a dámy mezi sebou kličkovali a předváděli obraty, které by byly náročné i na dnešních vyladěných horských kolech. Chvílemi to vypadalo, že jedou na rande, někdy se spíše sunuli do práce…
Následovala přehlídka vysokých kol, včetně krasojízdy na těchto obřích strojích, na nichž je umění se udržet, natož jezdit s nohama na řídítkách. Ukázali se i soudobí krasojezdci, a to v podobě špičkových jezdců z Petřvaldu na Novojičínsku. Kdo se pohybuje kolem cyklistiky ví, že Petřvald je Mekkou krasojízdy už dlouhá desetiletí. A je tomu tak dodnes, přestože tento sport už nebývá vidět v televizi, kde vyplňoval přestávky mezi zápasy bratrů Pospíšilových, mnohonásobných mistrů světa v kolové. Ostatně i tento drsný a krásný sport, tedy kolová, jako kdyby odchodem bratrů Pospíšilových ze stupňů vítězů přestal pro širokou veřejnost existovat…
Každopádně díky velocipedistům z Ostravy-Hrabové (nebo, jak se kdysi říkávalo z Hrabové u Vítkovic) se lidé nejen bavili, ale vrátili se do starých dobrých časů, kdy v ulicích měst neřvaly motory aut, ale ze sedel jízdních kol se pánové zdravili smeknutím klobouků…