V Kravařích oplakala Marie Terezie kus prohraného Slezska
Projděte se zámeckým parkem v Kravařích a zkuste se trochu zasnít. Jakmile se vám začnou vybavovat ladné komtesy v dlouhých nazdobených róbách s klobouky na hlavách a s paraplíčky v něžných ručkách a pánové v dobových husarských uniformách, kteří cválají v koňských sedlech či sedí v kočárech, jste na správné myšlenkové vlně. Pokračujte dál a představte si císařovnu Marii Terezii. Vskutku tady byla a co více – právě tady, v zámeckém parku v Kravařích, seděla pod ořešákem. A plakala.
Pokud si tu scénu představujete, tak jste se v myšlenkách přenesli do poloviny osmnáctého století. Marie Terezie tehdy (přesně to bylo v roce 1742) prohrála válku s Pruskem a přišla o kus Slezska. A tak přijela do kravařského panství, aby se podívala, o co přichází. Tady seděla a tady plakala. Tak praví legenda. Dnes už ten původní ořešák v zahradě neroste, před pár lety jej museli pokácet, ale vzpomínka na to, jak pod ním císařovna, jinak prý docela drsná paní, ronila slzy, roste dál.
Není divu, že Marie Terezie plakala právě tady. Kravaře leží na samotné hranici Moravy a Slezska a po prohrané válce vše, co leželo za řekou Opavou, připadlo Prusku. Včetně Kravař. Dnes už jsou Kravaře opět součástí České republiky, byť Marie Terezie se z toho už poradovat nestihla. A barokní zámek s parkem patří k nejkrásnějším v Moravskoslezském kraji. Pokud tedy chcete poznat život šlechty, určitě se vydejte na některý ze zámeckých návštěvnických okruhů.
Nebo se projděte parkem, který byl původním lužním lesem. Až v době baroka byl střižen podle anglických parků a dnes láká k procházkám a posezení s výhledem na zámek. Místo šlechtičen s paraplíčky tady budete spíše potkávat nažehlené hráče golfu s jejich vozíčky a místo oficíra na koni se kolem vás může prohnat spíše cyklista. Vrátili jste se přece do současnosti.
A tak, když jste už zpátky v dnešních časech, vězte, že v parku roste na sto druhů stromů a keřů a některé z nich jsou starší, než 200 let. Ten ořešák (přesně ořešák černý), pod nímž ronila slzy Marie Terezie, byl skácen v roce 2011 a části jeho obrovského kmene najdete v zámeckém parku. Na místě, kde rostl, vysadili nový strom. Jako vzpomínku na slzy císařovny. Císařovny, která tady přišla o kus krásné země…
Než jsem otevřel tuto stránku, internetoval jsem po zpravodajství. Nevím proč, ale dobře mi z toho nebylo. A najednou jako hvězdičku útěchy otevřu tuto milou, poetickou a působivě napsanou brož. Tož děkuji.