Ten kaštan vidí každý den tisíce řidičů aut a kamionů. Vsadím své boty a sním svůj klobouk, že úplný zlomek těch, kteří kolem něho jedou, ví, jak významný je to strom. Kaštan Johanna Gregora Mendela oddělila od jeho rodné vsi dálnice, takže dnes, kdyby ve světě uznávaný zakladatel genetiky hleděl na své milované panorama, asi by se snažil odmyslet si šňůru kamionů a žlutočervenou čerpací stanici patřící známé ropné společnosti, co má ve znaku mušli.
Když se ale Mendel rozhodl, že právě sem zajdou se sestrou Theresií a právě tady zasadí mladý stromek, málokdo by se mu divil.

To místo je dokonalé: před sebou měli rodnou chalupu v Hynčicích a panorama výhledu (skoro jako kulisu na divadle) tvořil pás Beskyd od Travného přes Lysou až k Hostýnu. Homole Starého Jičína se zříceninou, která připomíná bradavici na nose Baby Jagy, se vypíná přímo před Radhoštěm. Rodná chalupa a rodný kraj jako na dlani… Tak asi Johann s Theresií přemýšleli, když pod tím kaštanem pak sedávali, kdykoliv učenec Mendel přijel domů.

Mendelův kaštan nad Hynčicemi.

Johann Gregor Mendel, zakladatel genetiky, působil na mnoha místech Moravy. V Lipníku nad Bečvou získal základní vzdělání v piaristické škole. V Opavě maturoval na gymnáziu, v Olomouci studoval filozofii. V Brně vedl augustiniánský řád. Ve všech těchto městech za sebou zanechal významné stopy. Jmenují se po něm ulice i náměstí, školy i muzea.
Jen jediné místo se však může pochlubit tím, že je rodištěm slavného vědce, který je považován za zakladatele genetiky. Johann Gregor Mendel se narodil v překrásné krajině Poodří, v Hynčicích u Vražného na Novojičínsku. Mateřským jazykem mu byla němčina, ale považoval se za Moravana mluvícího německy.
Statek, ve kterém přišel na svět, stojí v Hynčicích dodnes. Na okraji vesnice, je dnes památník učence, který se zapsal do dějin jako muž, který pochopil a popsal principy dědičnosti. Za domem jsou lány polí a krajina se zvedá směrem k lesům Veselského kopce. A právě tady roste i ten kaštan, kde Mendel sedával.

Hrad Starý Jičín s Radhoštěm v pozadí.

Vstup do řádu byl zásadním rozhodnutím jeho života, protože augustiniáni doslova přitahovali učence a elitu a dělali vše pro rozvoj svých členů. Věnuje se matematice, fyzice. Studuje chemii, botaniku a další vědy. A poznává se s mladým krajanem, který přijel do Brna z Hukvald. Ten mladík se jmenoval Leoš Janáček a Mendel a augustiniánský řád se chudobnému skladateli, který na svou slávu teprve čekal, stal mecenášem.
Mendel dělá pokusy na rostlinách, věnuje se křížení hrachu a přichází na zásady dědičnosti. Položil tak základ vědnímu oboru zvanému dnes genetika. Zabýval se také meteorologií a přes dvacet let posílal denní měření do Vídně. Není tedy náhoda, že česká stanice v Antarktidě nese jeho jméno.

Rodný dům Johanna Gregora Mendla.

A jen mimochodem: když v roce 1884 Mendel zemřel, rekviem v kostele dirigoval v té době třicetiletý Leoš Janáček. Rodák z Hukvald se rozloučil s brněnským augustiniánským opatem původem z Hynčic. A poděkoval se mu za vše, co starší a zkušenější Mendel pro krajana v Brně učinil.
I o tom všem, o kráse tohoto kraje a o lidech, kteří se tady narodili a kteří světu něco dali, můžete rozjímat pod tím kaštanem, který dodnes roste uprostřed polí a luk u Hynčic.