Když chce současný manažer říci něco svým lidem, napochodují jeho ovečky a sejdou se v jeho vymazlené kanceláři. Když chtěl svým kumpánům promluvit do duše zbojník Ondráš, sezval si je ke skále, kterou můžete v Beskydech vidět dodnes. Ondráš, jako správný šéf, stal na obřím kusu kamene a chlapi k němu vzhlíželi zezdola. Musel při těchto školeních vypadat jako živá socha. Té skále se říká Ondrášova a uvidíte ji, když se vydáte po žluté trase medvědích tlapek beskydskou krajinou od Malenovic.
Právě tady Ondráš verboval chlapy z chalup a říkal jim, jak je zbojničina výhodné řemeslo. Provozoval činnost, která se na základní vojenské službě Československé lidové armády nazývala politickým školením mužstva. Na rozdíl od pohádkových loupežníků, Ondráš skutečně žil, dokonce se o něm ví, že byl synem fojta (tedy dnešního starosty) z Janovic. Měl školy, studoval dokonce v piaristickém klášteře v Příboře, a to byla hodně dobrá škola! Studia ho ale nebavila a tak se dal na zbojničinu. Jen pro jistotu, pro ty, kdo by se chtěli vydat v jeho stopách – podobně jako jeho slovenský kolega Jánošík skončil i Ondráš na popravišti…
Kdo ví, jestli zbojníci už v té době nabírali vodu z blízkého pramene, který dnes hojně využívají turisté při svých cestách k vrcholu Lysé hory. Dnes se tomu místu říká U korýtka a voda je tu opravdu chutná.

Nad Malenovicemi se tyčí kostel. Stojí na vrcholku kopce Borová.

Masív Lysé hory je prošpikován jeskyněmi, v nichž je prý dodnes uschován Ondrášův poklad… Nevím, jestli poklad najdete, ale každopádně doporučuji navštívit jiný klenot zdejších hor – v kaňonu pod cestou se skrývá jedno z nejmalebnějších míst Beskyd – vodopád na říčce Satině. Vede k němu strmá a kluzká pěšina, takže opravdu opatrně! Říčka tu vytvořila síť tůní, záhybů a malých vodopádů a proto už v devatenáctém století si toto místo objevili průkopníci dnešní turistiky. Přesto sem mnoho dnešních turistů nechodí, takže je tady zatím docela klid.
Po starých kamenitých cestách se vydáte vzhůru, ale až na vrchol Lysé hory tato trasa nevede. Čeká vás další zajímavost, a to ještě jedna skála, tentokrát zvaná Medvědí. Přestože opravdoví znalci Beskyd říkají, že je odtud jedna z nejhezčích vyhlídek, mnoho turistů ji nezná. Leží totiž mimo běžně značené turistické trasy, takže vás sem zavede jen symbol medvědích tlapek a vyšlapá pěšina. Odměnou vám budou výhledy na horu Smrk a obec Ostravice.

Vodopád na říčce Satině.

Trasa pokračuje přes obec Malenovice, nad kterou se tyčí barokní kostel na strmém kopci jménem Borová. Pokud jste milovníky výhledů a fotografií zvaných „panoramata“, doporučuji se k tomuto kostelu vydat. Vrchol nejvyšší hory Beskyd budete mít za zády a před sebou výhled na louky kolem Malenovic a na pohoří Beskyd. A taky uvidíte horu zvanou Ondřejník. Tož a jsme zase u toho beskydského loupežníka – až na Ondřejník prý Ondráš prchal podzemní chodbou před pronásledovateli.

Výhled od kostela na vrchu Borová.

Kostel na Borové.

Výhled od kostela na vrchu Borová.