Není v Poodří ani v celém Moravskoslezském kraji místo, které by bylo tolik spojeno s historií husitských válek, jako město Odry a jeho okolí. Proto mi to nedá a věrný jménu svých předků začínám s poznáváním krás Oder u husitské bašty v jedné z bočních uliček nedaleko náměstí. Jméno mého rodu zde i po půl tisíciletí otevírá dveře: „Pojď, bratře Žižko, ukážu ti Odry,“ zaradoval se znalec místní historie Květoslav Wiltsch, když jsem před ním vyslovil své jméno, poté, co jsem jej objevil v místní historické šatlavě, zvané dodnes jako „katovna“.

Husitská bašta se dochovala do dnešních časů.

Místo, kde stojí část původního opevnění z patnáctého století, voní středověkem. Jak je možné, že asfaltová silnička najednou přechází v kamennou dlažbu? Jako kdyby i asfaltéři cítili, že staré dobré věci se prostě do asfaltu nezalévají.

Katovna byla místem, kde sídlil oderský kat.

Když se zastavíte, dojde vám (částečně i díky vyprávění pana Wiltsche), že domy okolo vypadají hodně podobně, jako v době husitských válek. Zdi domů kopírují dávné opevnění města. Dokonce i balkon jednoho z baráků je asi přesně tam, odkud obránci metali kameny a stříleli šipky ze svých kuší na nepřátelská vojska plížící se obrannými příkopy. Hradby musely být tak vysoké, aby z nich bylo vidět až dolů, do příkopů pod hradbami. I člověk, který vládne jen minimální špetkou fantazie, si dovede vybavit, jak hradba pokračovala dál a chránila celé město.

Kostel v Odrách

Právě tady se zachovala i bašta, o které se píše ve všech průvodcích Moravskoslezským krajem. Pokud si pod pojmem „bašta“ představujete nějakou věž, tak tato stavba je spíše bouda – budka. Půlkruhová stavba vybíhá mimo hradební zdi a je jasné, že ze střílen mohli husité dokonale kontrolovat příkop pod hradbami. Dnes je tady pidimuzeum starých lahví a výrobků středověkých cihelen. Cítit je tu ředidlo, což je prý pozůstatek na práci místního malíře, který tady míval svůj ateliér. No, tady se to muselo malovat…

Husitská bašta v jedné z uliček Oder. Dnes je v ní minimuzeum.

Bašta je vzpomínkou a dokladem doby, kdy Odry dobyla husitská vojska. Husité v Odrách zřídili centrum svého hnutí, poté, co město v roce 1427 ovládl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka. Pobýval tady dokonce litevský kníže a jeden z kandidátů na českého krále, Zikmund Korybutovič. Husité Odry opustili až po prohrané bitvě u Lipan.

Z věže v Pohoři je vidět Praděd i Lysá hora.

Další připomínku husitské doby najdete na kopci u nedaleké obce Pohoř. Na kopci stojí replika strážní věže, kterou husité používali k obraně měst. Stojí za to sem dojít a vystoupat až na vyhlídkovou plošinu, odkud je „špicový“ výhled na Lysou horu v Beskydech i na Praděd v Jeseníkách. Svou tradici si připomínají Odry i ve svém městském znaku. Je na něm vyobrazena přesně ta věž, na kterou můžete vyjít na kopci u Pohoře.

Odry se za svou husitskou minulost nestydí…