Pokud se chcete vydat na nejvyšší vrchol Moravy a českého Slezska, musíte vyrazit do Jeseníků a vyjít až na vrchol Pradědu. To je poměrně známá pravda. Málo se ale ví, že i v rámci celé České republiky má Praděd svá prvenství. Za prvé se nikde jinde v zemi nemůžete ubytovat výše, než na Pradědu. V části vysílače jsou totiž hotelové pokoje a tudíž můžete přespat ve výšce 1492 metrů nad mořem. To na Sněžce, tedy na nejvyšší hoře Česka, nelze.

Praděd.

Na Pradědu jsem přespal několikrát a vždy to byl neopakovatelný zážitek – tedy hlavně probuzení, kdy se podíváte do údolí a připadáte si jako svatý Petr na obláčcích u nebeské brány. Máte pod sebou Petrovy kameny, kolem jsou jesenické vrcholy, v dálce pod vámi se rozkládá Bruntál, podle typického kostela poznáváte Uhlířský vrch…

A jaké je další výškové prvenství Pradědu? Zde jest: vrchol vysílače je ve výšce 1637 metrů nad hladinou moře, což z něj činí nejvýše položený bod České republiky (byť uměle vytvořený).

Panenská příroda v okolí Pradědu.

Praděd přitahoval lidi už v dávnověku. Staří Slované horu nazývali „Stará vatra“, ve středověku se vžil název Sněžná hora, čemuž se nedivím, protože docela často je na vrcholu hory vidět z dálky sníh v době, kdy jinde už dávno vládne jaro nebo naopak ještě podzim. Praděd mi tak trochu připomíná africké Kilimandžáro, jehož vrchol jsem viděl několikrát a vždy jej pokrýval pás sněhu. Ostatně průměrná celoroční teplota na Pradědu je jeden stupeň Celsia (naštěstí nad nulou).

Když už v údolí dávno vládne jaro, na Pradědu se ještě lyžuje.

Takto vypadá Praděd z letadla. Zatímco jinde vládne jaro, tady je ještě sníh.

V 19. století se hoře začalo říkal Altvater, tedy v doslovném překladu Starý otec, čili Praděd. Už na začátku dvacátého století stála na nejvyšší hoře Moravy a českého Slezska rozhledna. Připomínala gotickou věž a vyhlídkovou terasu měla ve výšce 32 metrů. Postavena byla z kamene z nedalekých Tabulových skal. Právě použitý kámen se stal věži osudný, protože se drolil a rozhledna přestávala být bezpečná. Měla začít její rekonstrukce, jenže v roce 1959 se zřítila a oprava se nekonala.

Vysílač na Pradědu.

Místo rekonstrukce byla nakonec postavena nová moderní věž, která navíc umožnila šířit televizní signál. Stavět se začalo v roce 1968, zřízena byla i silnice, která dodnes slouží k zásobování chaty a je dnes jedinou přístupovou trasou na vrchol hory. Vysílač je vysoký 146,5 a do výšky 73 metrů vás za pár sekund vyveze výtah na kruhovou vyhlídkovou terasu. Z ní jsou výhledy na Sněžku, ale pokud je opravdu skvělá viditelnost, uvidíte i Tatry a Alpy.

Italská modř nad jesenickým Pradědem.

Na Praděd vede mnoho turistických cest. Já považuji za nejkrásnější trasu od Karlovy Studánky údolím Bílé Opavy. A nejméně náročná je z Ovčárny, kam se dá vyjet autobusem nebo autem.