Není v Beskydech vrchol, který by byl opředen tajemstvími, bájemi a pověrami tak, jako Radhošť. Ukrývá se v jeho podzemí modlitebna a v ní zlatá socha Radegasta? To asi těžko. Jistě by to místo už dávno objevili hledači pokladů díky svým elektrickým hledačkám kovů. Nebo minimálně Harrison Ford díky své roli Indiana Jonese. Ale i bez chrámu v podzemí je legend kolem beskydského vrcholu dost a dost. Kdyby pravdivá byla jen desetina zajímavostí, které se o Radhošti tradují, bylo by to na hodně čtivý román.

Kaple na Radhošti. Tady podle legend vztyčili Cyril s Metodějem kříž jako symbol křesťanství.

Zřejmě už staří Keltové zde uctívali kult Slunce. Měli zde své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř. Pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu. Přesně za vrcholem Radhoště totiž zapadal (a dodnes pochopitelně zapadá) sluneční kotouč pozorovaný v době slunovratu z nedalekého Čertova mlýna.

Z tohoto místa u Čertova mlýna možná Keltové pozorovali dráhu slunečního kotouče, který zapadal na Radhoštěm.

Nebylo by nic divného na tom, že na keltské obřady navázali staří Slované. Ti zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu.

Kamenný kříž před kaplí na Radhošti.

Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště postavili kříž. Symbol křesťanství měl udělat konec nad primitivními pohanskými zvyky. A vyznávání mnoha bohů mělo být nahrazeno uctíváním jediného Boha, tak, jak se praví v písmu a jak přišli Cyril s Metodějem zvěstovat. Leč právě tady na Radhošti se prý lidé scházeli, aby uctívali Radegasta ještě hodně dlouho poté, co Moravu už dávno ovlivnilo učení bratrů ze Soluně.

Výhled z Radhoště na Lysou horu.

Legendy praví, že celý hřeben Radhoště až k Pustevnám je prošpikován podzemními chodbami a jeskyněmi. Prý tyto chodby využívali lidé ještě v osmnáctém století. Právě v jedné z těchto jeskyní je údajně i onen podzemní chrám a v něm „spí“ zlatá Radegastova socha…

Krajina na vrcholu Radhoště. Ukrývá se pod zemí zlatá socha Radegasta?

O zlatém Radegastovi se dá pochybovat a jediný zlatavý Radegast je ten, který se vyrábí v Nošovicích a plní půllitry hospodských labužníků. Jisté však je, že dnes stojí na vrcholu Radhoště kaple Cyrila a Metoděje z konce devatenáctého století. Mimochodem, i ta je tak trochu „záhadná“. Původně byla postavena z kamene, ale zdi v této výšce nad tisíce metrů nad mořem promrzaly, a tak byl kámen nakonec zateplen šindelem. Polystyrén v té době asi ještě neznali… Takže dnešní známá dřevěná kaple je původně vlastně kamenný chrám. Kaple vznikla právě v tom místě, kde Cyril s Metodějem vztyčili svůj kříž.

Vitrážové okno v kapli Cyrila a Metoděje na Radhošti.

Kupole nad oltářem připomíná staré byzantské stavby, z věžičky nad vstupem jsou překrásné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy a v případě dobrého počasí na slovenské hory – Roháče a Malou Fatru. Kaple je výrazným orientačním bodem a poté, co byla v minulých letech opravena, je při slunečném počasí krásně vidět zlacená špička na kupoli.