Radhošť je opředen tajemstvím. V podzemí se prý skrývá zlatý poklad.
Není v Beskydech vrchol, který by byl opředen tajemstvími, bájemi a pověrami tak, jako Radhošť. Ukrývá se v jeho podzemí modlitebna a v ní zlatá socha Radegasta? To asi těžko. Jistě by to místo už dávno objevili hledači pokladů díky svým elektrickým hledačkám kovů. Nebo minimálně Harrison Ford díky své roli Indiana Jonese. Ale i bez chrámu v podzemí je legend kolem beskydského vrcholu dost a dost. Kdyby pravdivá byla jen desetina zajímavostí, které se o Radhošti tradují, bylo by to na hodně čtivý román.
Zřejmě už staří Keltové zde uctívali kult Slunce. Měli zde své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř. Pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu. Přesně za vrcholem Radhoště totiž zapadal (a dodnes pochopitelně zapadá) sluneční kotouč pozorovaný v době slunovratu z nedalekého Čertova mlýna.
Nebylo by nic divného na tom, že na keltské obřady navázali staří Slované. Ti zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu.
Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště postavili kříž. Symbol křesťanství měl udělat konec nad primitivními pohanskými zvyky. A vyznávání mnoha bohů mělo být nahrazeno uctíváním jediného Boha, tak, jak se praví v písmu a jak přišli Cyril s Metodějem zvěstovat. Leč právě tady na Radhošti se prý lidé scházeli, aby uctívali Radegasta ještě hodně dlouho poté, co Moravu už dávno ovlivnilo učení bratrů ze Soluně.
Legendy praví, že celý hřeben Radhoště až k Pustevnám je prošpikován podzemními chodbami a jeskyněmi. Prý tyto chodby využívali lidé ještě v osmnáctém století. Právě v jedné z těchto jeskyní je údajně i onen podzemní chrám a v něm „spí“ zlatá Radegastova socha…
O zlatém Radegastovi se dá pochybovat a jediný zlatavý Radegast je ten, který se vyrábí v Nošovicích a plní půllitry hospodských labužníků. Jisté však je, že dnes stojí na vrcholu Radhoště kaple Cyrila a Metoděje z konce devatenáctého století. Mimochodem, i ta je tak trochu „záhadná“. Původně byla postavena z kamene, ale zdi v této výšce nad tisíce metrů nad mořem promrzaly, a tak byl kámen nakonec zateplen šindelem. Polystyrén v té době asi ještě neznali… Takže dnešní známá dřevěná kaple je původně vlastně kamenný chrám. Kaple vznikla právě v tom místě, kde Cyril s Metodějem vztyčili svůj kříž.
Kupole nad oltářem připomíná staré byzantské stavby, z věžičky nad vstupem jsou překrásné výhledy na Beskydy, Hostýnské vrchy a v případě dobrého počasí na slovenské hory – Roháče a Malou Fatru. Kaple je výrazným orientačním bodem a poté, co byla v minulých letech opravena, je při slunečném počasí krásně vidět zlacená špička na kupoli.
Radhošť je symbol valašska,lidé ho nazývají Bohem.Symbol křesťanství měl zabránit kříž kteří postavili naší zvěrověstové Cyril a Metoděj bratři ze Soluně.Radhošť je poutním místem které navštěvujilidé z daleka široka,krásná příroda a při pěkném počasí se můžeme kochat pohledy široko daleko jak už bylo řečeno v článku.Dalo by se oRadhošti toho povídat hodnějako pohádky, spousta pověstí i strašidelných příběhů.Já zakončím svůj komentář známou písní: ,,A my jsme Valaši jedna rodina…“ Srdečně zdraví Luďka
Luďko zdravím, nejsou to zvěrověstové ale věrozvěstové, ale jinak dobré – zdravím Tomáš Pícha z České Skalice
[…] Zdroje: zkrajedosveta.cz, zlin.rozhlas.cz, epochanacestach.cz […]
Kaple je je moc hezká jak je nyní i opravená 🙂