I za domem lze pozorovat ptáky v barvách papoušků
Krk a hlava „chlapa“ (slovo „samec“ je takové přízemně vulgární) kachny divoké, tedy kačera divokého, když mu na ní (na tu hlavu) zasvítí slunce, získá barvu smaragdů indického maharádži. Při pohledu přes dalekohled je vidět každé lesknoucí se pírko, voda stéká po krku tohoto vodního ptáka a ta zelená barva je fakt podobná drahokamu…
To zase hlava morčáka velkého (tedy přesněji samice, tedy dalo by se říci morčice velké) vypadá, jako kdyby paní kachna přišla zrovna od kadeřníka. Ženy by jí mohly závidět – strčí hlavu do vody, pak se otřepe a zase si vytvoří tu zrzavou šošolku, která vypadá opravdu jako dílo módního stylisty.
Kde je voda, tam je život. Skvělou pozorovatelnou vodních ptáků je řeka Ostravice. A člověk nemusí ani nikam daleko za město. Naopak, stačí vzít dalekohled a vyrazit k řece v centru města. Nebo se projít po nové cyklostezce kolem Slezsko-Ostravského hradu.
Skvělé „ornitologické stanoviště“ je v Hrabové. Tam teď nalétávají desítky a možná stovky racků, sednou na hladinu a proud je unáší ke splavu u benzinky u Vratimova. Těsně před splavem se racci zvednou, letí kousek proti proudu a zase sednou na hladinu řeky, která je unáší ke splavu… A tak pořád dokola.Teď, po dešti, když voda teče docela rychle, získala i tahle racčí hra rychlejší rytmus.
Vypadá to jako nějaká srandovní spartakiádní skladba, mohla by se jmenovat „sedy a lety racka chechtavého“ (i když ten v Hrabové je možná racek černohlavý). My měli na spartakiádě bílé tričko a oranžové trenky. Racci si trencle na nácvik nevzali – mají jenom trička, za na hlavách černé kukly…
Zkrátka a dobře, fotit papouška z rodu ara ararauna na Orinoku ve Venezuele je zážitek, někdy o tom tady taky pojednám. Ale sednout si k Ostravici a pozorovat kačenky, konipasy a volavky, to je taky docela zážitek. A dojedete tam na kole nebo „emhádéčkem“… To nemá chybu.
P. S. ne, že bych byl tak chytrý a znal každého ptáka. Ale mám krásnou knihu a tam všechny ty kačeny a volavky, rorýsi a chřástalové, sluky, žluvy a žluny jsou.:-)
Prímovní článek o krásném místě 🙂