Děje se tak rok co rok na konci března či na začátku dubna. A přesto tento přírodní jev nepřestává fascinovat tisíce lidí. Sotva roztaje sníh a lužní lesy podél Odry se začínají zelenat, změní svou barvu znovu do bílé. Tentokrát ale ne pod vrstvou sněhu, ale díky kobercům sněženek. Pro radost lidí, kteří vyrážejí do chráněné oblasti Poodří, aby ohříváni prvními paprsky jarního slunce obdivovali probouzející se přírodu.

Krajina rybníků nedaleko Ostravy

Příchod jara v podobě nekonečné sněženkové záplavy opravdu přitahuje tisíce lidí. Přivábí je sem pravidelně nejen onen přírodní zázrak v podobě sněženkového koberce, ale taky možnost pozorovat labutě a kačenky, racky a volavky a spoustu dalších vodních ptáků. Asi nejvíce obdivované jsou labutě, které pravidelně připlouvají až k pěšině procházející tímto vodním rájem. Takže sedíte na hrázi rybníka a sledujete labuťáka z takové blízkosti, že vidíte i kapky vody, jak stékají po jeho navoskovaném peří…

Labutě jsou jednou z nejznámějších „atrakcí“. Zastavují se u nich pěší i cyklisté.

Labutě na rybníku u Jistebníku

I sasanky kvetou v okolí Jistebnických rybníků

Jistebnické sněženky

Poodří je jedním z mála míst v zemi, které kopíruje poměrně zlenivěle tekoucí tok řeky a přitom je natolik unikátní, že stálo za to zřídit tady přírodní rezervaci. Většinou se nějakého stupně ochrany dočkaly horské oblasti, kde se potoky a řeky ještě valí z kopců, skáčou po kamenech, vytvářejí vodopády, zurčí, stříkají, prskají a všemožně jinak pro potěchu oka turistova dovádějí. Lužní lesy napájeny Odrou jsou na první pohled nudné (ctěný čtenář snad promine, že takto lze vůbec o přírodě hovořit). Ale uznejte sami – voda ani nezurčí ani netvoří jinde tak obdivovaná zákoutí s křišťálově čistou vodou. Přesto zde Odra vytvořila zázrak a vodní ráj – lesy podél Odry si totiž zachovaly svůj původní ráz – nejsou poznamenány „zušlechťující“ činností člověka. Díky tomu mělo smysl zakonzervovat toto místo v jeho poměrně ryzí podobě.

Bílou barvu sněhu vystřídala bílá barva sněženek

A jak je to vlastně možné, že tyto roviny rozkládající se v přímém sousedství průmyslové Ostravy zůstaly po generace neobhospodařovány a s výjimkou rybníků tady nevzniklo nic, co by přírodní ráz zničilo? Důvod je prostý: Odra, valící se z hor, se tady pravidelně vylévá ze svých břehů. Rozlévá se do široké nivy a díky tomu, že není sevřena do uměle vytvořeného koryta, zavlažuje louky a lesy. Mimo jiné je to přirozená ochrana Ostravy před velkou vodou, než by se Odra přivalila při povodni do města, rozlije se do krajiny. Kdyby byla sevřena v korytě z betonu a kamene, přihnala by se do města v největší síle. Mimo jiné to ale znamená, že lidé tady nepostavili domy a nezřídili pole. Komu by se chtělo prchat tak často před stoupající vodou nebo kdo by chtěl stavět domy na kůlech, jako někde v deltě Mekongu, že?

Životodárná řeka Odra vytváří podmínky pro život rostlin a živočichů

A tak dnes je zde jedna z nejcennějších přírodních rezervací v rámci Evropy. S vodní faunou a florou. Jo, a pozor – sněženky (stejně jako další druhy kytek) netrhat – jste v chráněné krajinné oblasti a když už vydržela v původní podobě tolik generací, snad by se ji mohly dožít i generace příští. To zní logicky, nebo ne?