Na soutoku Odry a Ostravice se začal psát příběh města Ostravy
Kdo ví, co se honilo hlavou lovci mamutů, když nad soutokem dvou řek, dnes zvaných jako Odra a Ostravice, seděl a vyřezával sošku. Kdo byla ta štíhlá žena, jejíž podobu vryl před více, než 20 000 lety do kamene? Zamiloval se a chtěl si aspoň v této podobě brát svou „milou“ na nebezpečné (a jistě i dlouhé) lovy mamutů?
Nebo vůbec nejde o projev lásky mezi mužem a ženou, ale o jakýsi kultovní předmět, který uctívali příslušníci kmene při svých pradávných obřadech?
Kdo ví, co se tenkrát na kopci zvaném Landek odehrávalo a kdo a proč vytvořil krásnou sošku ženy, která by se z dnešního pohledu dala nazvat, jako docela slušná „šťabajzna“.
Skoro jisté ale je, že právě tady vznikl život na území dnešní Ostravy. Tady člověk poprvé (a zřejmě dokonce opravdu poprvé na světě!!!) použil černé uhlí jako palivo. Prokřehlí lovci mamutů zjistili, že ten černý kámen, který si dali kolem ohniště, aby chránil oheň před větrem, ve skutečnosti hoří.
Odhalili to alespoň archeologové, kteří tady v polovině dvacátého století kopali a hrabali až objevili již zmíněnou sošku, nazvanou pak jako Landecká Venuše. Kutali tak důkladně, až se prohrabali až k popelu z pravěkého ohniště, který obsahoval zbytky černého uhlí. Proto mohou mluvit o prvním použití uhlí jako zdroje tepla.
Ještě jistější je, že na tomto ostrohu nad soutokem již zmíněných řek stálo slovanské hradiště. Ani se není čemu divit, výhled do krajiny je odtud impozantní a případná nepřátelská vojska blížící se k hradišti musela být vidět hodně brzy, než došla k Landeku.
A naprosto a zcela jisté je, že se tady začala psát novodobá historie Ostravy. Právě na Landeku vznikl první ostravský důl. Landek, včetně blízkého Hlučína, koupili v roce 1848 Rothschildové. Důvod byl prostý – prospektoři tady objevili natolik silné ložiska uhlí, že stálo za to tady vyhloubit důl. Ten původní měl jméno Anselm a dodnes je otevřen. Dnes už ovšem jako hornické muzeum…