Málokde najdete tolik energie, jako na tajemném Radhošti
Jen málokterá beskydská hora je tak silně opředena tajemstvími, bájemi a pověrami, jako Radhošť. Zřejmě už staří Keltové zde měli své obětiště a zdá se, že jim Radhošť sloužil jako primitivní observatoř, díky níž pozorovali dráhu Slunce a rozpoznávali tak příchod jara a nástup podzimu.
Staří Slované zde uctívali Radegasta – pohanského boha války, vítězství, ale též hojnosti a pohostinství. Vatrami zapálenými na vrcholu hory vítaly slovanské kmeny příchod jarního slunovratu. Pohanským zvykům se pokusili zabránit až věrozvěsti Cyril a Metoděj, kteří na místě obětiště svrhli modlu Radegasta a vztyčili zde kříž.
Legendy praví, že celý hřeben Radhoště až k Pustevnám je prošpikován podzemními chodbami a jeskyněmi a že tudy chodili lidé ještě v osmnáctém století. V jedné z jeskyní je údajně i podzemní chrám, v němž se pohanské obřady konaly už v době křesťanské. Prý je tam dodnes ukryta zlatá soška tohoto pohanského boha hojnosti, ale také války.
Jisté je, že dnes stojí na vrcholu Radhoště kaple Cyrila a Metoděje z konce devatenáctého století. I tato kaple je opředena tajemstvími. Například málokdo ví, že kaple je kamenná. Jenže stavba z kamene na vrcholu jedné z nejvyšších beskydských hor tak promrzala, že ji později „zateplili“ dřevěným šindelem. Kdo ví, jestli na to také vzali nějaké dotace z EU…:-).
Poutníky, kteří ke kapli přicházejí, vítá sousoší obou věrozvěstů. Výhledy z Radhoště jsou impozantní. Vidět jsou beskydské vrcholy, Hostýnské vrchy, ale také Jeseníky, Vysoké Tatry a dokonce alpský vrchol Schneeberg.
Nejvíce turistů a poutníků přichází na vrchol Radhoště od Pusteven a cestou tedy míjejí sochu boha Radegasta. Na Radhošť vede také krásná, trasa z horského sedla zvaného Pindula.